Článek
Další názvy dali vysokomýtským okolní obyvatelé. Kvůli sovětské posádce, která se zde na více než dvacet let usídlila, se Vysokému Mýtu hanlivě říkalo Loučnohrad nebo Ivanovo.
„Nevíme přesně, jak název Kujebák vznikl. Jeden pramen uvádí, že zde žil švec Jiří Kujeba, který byl hádavý, jiný zas Kujebu považoval za šprýmaře. Nejpravděpodobnější se jeví počeštění místa z německého sousloví Kuhe Ebene, tedy kravská rovina, z něhož vznikla Kujebina,“ řekl ředitel Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Jiří Junek.
Na názvu něco určitě je. Poblíž říčky, která městem protéká, se na podmáčených loukách moc činností dělat nedalo. Pást krávy ano. Ostatně odtud i název říčky Loučná.
Jiná pověst ale praví, že město dostalo název podle události, která se stala při návštěvě panovníka. Místní čekali, že dorazí později, a snědli pstruhy připravené na jeho počest. Občan Kujeba pak císaři prozradil, že Jeho Výsost jí jen to, co zbylo.
„Tak to jsme my všichni pěkní Kujebáci,“ pronesl prý císař a od té doby jsou místní nazýváni Kujebáky a okolí města Kujebinou.
Za Sověty pykali
Za obyvatele Loučnohradu nebo Ivanova by se vysokomýtští sami však zcela jistě neoznačili.
„Takto hanlivě nazývali Vysoké Mýto obyvatelé okolních obcí, názvy zachytil městský kronikář,“ řekl Junek. Ve Vysokém Mýtě totiž byla od roku 1968 zřízena velká sovětská posádka. Město se najednou nafouklo o dalších pět až sedm tisíc lidí, vojáků, velkých oficírů a jejich rodin.
„Na Vysoké Mýto měl pobyt Sovětů velký dopad. Zásobování obchodů vázlo, nápor na životní prostředí byl dalekosáhlý. Dvacet let tu Sověti byli a třicet let se z jejich pobytu město vzpamatovávalo, poslední následky zmizely loni,“ řekl Junek.
Vysoké Mýto nese samozřejmě i německý název, a to Hohenmauth. Určitě ale není správné myslet si, že by se ve Vysokém Mýtě vybíraly velké peníze, třeba daně. Předchůdcem města bylo Staré Mýto, které se nacházelo blíž k Litomyšli. Panovník Přemysl Otakar II. ale rozkázal město posunout. Staré Mýto zaniklo a nové město bylo vystavěno na vyvýšenině. Odtud tedy zřejmě vznikl název Vysoké Mýto.
Ještě jedno přízvisko si téměř třináctitisícové město vysloužilo. Dala mu ho herečka pamětnických filmů Růžena Nasková, která do Vysokého Mýta jezdívala hrát s tamními ochotníky.
Růžena Nasková (první ve spodní řadě vlevo) s divadelním spolkem Šembera po divadelním představení Paní ministrová
V jednom z dopisů místnímu režiséru Antonínu Vanišovi psala: „Na Vysoké Mýto a na drahé Kujebáky vzpomínám s kolegou Deylem tuze často. Říkávalo se mezi námi Vašemu městu Naskov, protože jste mne tam měli rádi a já tam tak ráda jezdila,“ napsala herečka.
