Hlavní obsah

Kostel na Trojmezí u Hrčavy získá statut poutního místa. Bohoslužba bude trojjazyčná

Hrčava

Farní kostel Panny Marie Frýdecké v horské osadě Trzycatek poblíž česko-polsko-slovenského Trojmezí získá status poutního místa. Tuto událost spojí Bielsko-żywiecká diecéze s každoroční Poutí tří národů, která se uskuteční v sobotu 22. srpna.

Foto: DOO/Josef Cinciala

Kostel Panny Marie Frýdecké stojí nedaleko od Trojmezí.

Článek

Prázdninová sobotní poutní mše svatá začíná u Trojmezí v 10 hodin dopoledne za účasti tří biskupů sousedních diecézí. Symbolický okamžik vyhlášení místa poutní svatyní nastane při bohoslužbě na horské louce na Trojmezí i za účasti věřících z Frýdku, odkud se úcta k Matce Boží Frýdecké do Beskyd rozšířila. „Lidé v ní budou vzývat Matku Boží Frýdeckou jako Královnu míru a pokoje,“ uvedl jablunkovský farář Alfréd Volný.

Pouť tří národů nabídne kromě mše svaté také kulturní program. Bohoslužba ve třech jazycích začne v 10 hodin, věřící budou se svými biskupy putovat z české Hrčavy, slovenské obce Čierne pri Čadci a polského Trzycatku už od deváté ranní. „Od kostela svatého Cyrila a Metoděje v Hrčavě budeme vycházet v devět hodin spolu s biskupem Martinem,“ uvedl Volný.

Věřící se ve farním kostele v polské Jaworzynce-Trzycatku scházejí pravidelně jednou měsíčně. „Při pobožnostech ke cti Panny Marie Frýdecké se modlíme za mír. Zveme různá společenství z okolí. V červnu se k nám přidaly skupiny z Jablunkova a Čierného pri Čadci,“ informoval místní farář Marek Modzelewski. Součástí setkání je vždy mše svatá, modlitba růžence a mariánské procesí okolo kostela.

Kostel Panny Marie Frýdecké stojí jen pár set metrů od Trojmezí a Modzelewského těší, že ho navštěvuje čím dál více poutníků. „Vysvětluji si to rostoucí úctou k Panně Marii Frýdecké i turistickou oblibou Trojmezí,“ řekl polský kněz, který rád uvítá i poutníky z Česka.

Římskokatolický kostel Panny Marie z Frýdku ležící v těsné blízkosti českých hranic a nedalekého Trojmezí pochází z roku 1999, bielsko-żywiecký biskup ho vysvětil 17. března téhož roku. Budovu navrhl polský architekt Józef Wałach, interiér svatostánku je pak dílem polského designéra Andrzeje Kuczoka.

Výběr článků

Načítám