Hlavní obsah

Každých deset minut výbuch. Noc s guatemalským vulkánem Fuego patří k nejsilnějším zážitkům

Na dvoře se po pomalované zemi plazí několik malých bosých dětí. Na šňůrách mezi domy visí prádlo a z malé kuchyně se line vůně kukuřičných tortill. Když se rozhlédnu kolem, připadá mi všechno úplně obyčejné, prosté. To ale jen do chvíle, než si uvědomím, že se nacházíme na úpatí nejaktivnější sopky v celé Střední Americe.

Foto: Pavla Špringerová, Novinky

S přibývající tmou je sopečná show čím dál působivější.

Článek

Pro obyvatele guatemalské vesnice San José Calderas je Volcán de Fuego (3763 m n. m.) sousedem. Jedním z nejnebezpečnějších na světě. Sopka pro ně není atrakce, je součástí jejich života. I proto jsme si na dvoudenní výstup k vulkánu vybrali malou lokální agenturu, která funguje na komunitní bázi. Zaměstnává místní obyvatele a veškerý zisk z výprav tím vrací zpět do vesnice. Úroveň života v Guatemale není vysoká, a tak je pro nás přirozené snažit se je všemi dostupnými prostředky podpořit.

Samotná dvoudenní výprava k vulkánu se zahajuje snídaní. Agentura však nabízí možnost přidat se k místním již den předem a strávit u nich navíc večer a noc. Pro nás je to skvělá příležitost, jak nahlédnout do běžného života Guatemalců žijících pod sopkou. Jak později zjišťujeme, ze všech členů výpravy jsme si možnost strávit noc u místních vybrali překvapivě jako jediní, ostatní se přidají až ráno v den výstupu.

Bydlení v Guatemale je skromné a často žije více generací pohromadě. Dětí je všude plno, kočárky však nečekejte. Nejen že by to pro spoustu rodin byla nákladná položka, ale kvůli absenci vhodné infrastruktury by s nimi stejně nešlo nikde jezdit. Děti se nosí v šátkách na zádech. Po dvoře se povalují kočky, občas je slyšet kokrhání kohouta. Je tu klid.

K večeři dostaneme nudle s kuřetem a rajčatovou omáčkou a spaní máme připravené na jednoduchých palandách. Koupelnu nakonec nevyužijeme, protože úroveň hygieny a bezpečnosti je i pro nás už dost na hraně, a to si myslím, že jsme zvyklí na ledacos. Sprcha je tady velmi špinavá a probíjí, s čímž se v Guatemale setkáváme často.

Výstup za nejkrásnější podívanou

Druhý den ráno se k nám přidávají ostatní členové výpravy a spolu se třemi průvodci z řad místních mužů se vydáváme pod vrchol vulkánu Acatenango (3976 m n. m.). Právě zde, na prudkých svazích Acatenanga, je nejlepší výhled na erupce sousedního vulkánu Fuego. Jsou zde umístěné base campy jednotlivých agentur a my tady strávíme celou noc pozorováním sopečných erupcí Fuega.

Nejdříve nás však čeká samotný výstup do base campu naší agentury umístěného v nadmořské výšce 3610 m n. m. Díky noci u místních v 2250 m n. m. jsme se již trochu aklimatizovali, ale přesto je výstup dost náročný a řídnoucí vzduch je s narůstající nadmořskou výškou čím dál víc znát.

Okolní krajina se postupně mění od travnatých svahů přes husté tropické pralesy až po strmé srázy tvořené sypkou vulkanickou sutí. Fuego se nám v druhé polovině cesty začíná pomalu ukazovat. Impozantní sopečný vrchol, ze kterého nepřetržitě stoupá kouř. Ta největší podívaná má ale přijít až v noci.

Do base campu přicházíme před večeří více či méně zmožení, ale všichni to zvládli. Kolem nás místy vidíme ohořelou vegetaci, to když Fuego vyvrhne sopečný materiál velkou silou, že dopadne až na svahy sousedního Acatenanga. Doufáme, že budeme mít štěstí a nic takového se dnes v noci dít nebude. Většina z nás už v base campu zůstane a bude potichu odpočívat a pozorovat kouřící vrchol sousedního vulkánu z bezpečné vzdálenosti.

Je to neuvěřitelná podívaná. Vulkán kouří téměř nepřetržitě, ozývá se strašidelné burácení a každou chvíli vyvrhne do vzduchu sopečný materiál, který pak padá na svahy vulkánu. Tohle pozorování se neomrzí. Sedíme vedle sebe vyrovnaní na pařezech a hodiny mlčky pozorujeme sílu přírody.

Blíž už to nejde

Zájemci, kterým ještě zbyly síly, se mohou vydat přes sedlo mezi vulkány Acatenango a Fuego přímo na svahy Fuega a přiblížit se tak vulkanické aktivitě doslova na dosah. Znamená to však několik dalších stovek metrů převýšení nahoru i dolů, a to navíc za tmy ve velmi nestabilní sopečné hornině.

Naštěstí je průvodce z naší agentury zodpovědný a nepustí odvážlivce na jejich noční výpravě k vulkánu blíž, než by bylo rozumné. Poměrně často se totiž stává, že lidé neodhadnou bezpečnou vzdálenost a materiál vyvržený vulkánem tak má na svědomí již hodně zvědavých turistů.

S přibývající tmou klesá teplota vzduchu, nad ránem bude na nule. V jednoduchém přístřešku máme k dispozici palandy, většina z nás toho ale moc nenaspí. Hlavně kvůli nočnímu pozorování jsme totiž tady. Aktivita vulkánu je tmou vizuálně umocněna a vytváří tak opravdu spektakulární a dechberoucí divadlo, od kterého nejde odtrhnout oči. Po každé erupci si myslíte, že už nic většího přijít nemůže, ale vulkán vás brzy vyvede z omylu.

Byl by hřích otočit se zády nebo usnout. Takový zážitek se už nikdy nemusí opakovat. Pozorovat sopečné erupce z bezprostřední vzdálenosti je neuvěřitelně silný prožitek, který člověku připomene, jakou sílu Země má bez ohledu na lidstvo a jak nepatrným se stává tváří v tvář přírodě.

Související témata:

Výběr článků

Načítám