Jak vybrat správný spacák do přírody? Radí outdoorový specialista

Než spacák koupíme, musíme si zodpovědět pět základních otázek: pro koho spacák potřebuji, na co ho budu potřebovat, co od něho očekávám, jaké by měl mít parametry, kolik by měl stát.

Rozlišujeme spacáky unisexové nebo pánské, to znamená dlouhé. Dále spacáky dámské a dětské. Rozdíl mezi unisexovým a dámským spacákem je v designu, dámský spacák bývá také často zateplen v nohách přidanou izolací a zároveň má jiné barevné provedení. Dětské jsou kratší a samozřejmě designově upraveny, ale zároveň mohou být takzvaně rostoucí, což znamená, že roste s dítětem a přizpůsobuje se jeho výšce.

Spacák by měl vždy být vybírán na výšku postavy, plus 10–15 centimetrů navrch. V případě, že to bude více, bude vám ve spacáku zima. Kupovat dítěti dospělácký spacák je zásadní chyba, stejně tak kupovat dámě příliš dlouhý spacák.

Spacáky rozdělujeme také na letní, třísezonní a zimní, s čímž souvisí teplotní určení, což znamená, do jakých podmínek ho budu potřebovat. Tyto informace nalezneme na obalu. Teploty jsou uváděny trojí – komfortní, limitní a extrémní.

„Komfortní teplota je teplota, ve které se vyspí žena a ještě jí není zima, limitní teplota je teplota, ve které se vyspí muž a není mu zima. A teplotu extrémní neřešíme, protože, když ji dosáhneme, nebo ji překročíme, tak nejenže nám nebude příjemně ve spacáku, ale navíc hrozí poškození organismu,“ vysvětlil Novinkám organizátor Výstavy stanů Vítek Hruška.

Limitní teplota letního spacáku je pět a více stupňů, třísezonní je mezi pěti a minus pěti stupni, zimní je většinou od minus tří pěti stupňů níže.

Rozlišujeme dva základní střihy. Spacák mumiový a spacák dekový. Mumiový spacák je anatomicky tvarovaný, kopíruje naši siluetu, poskytuje nám lepší tepelný komfort, je lehčí, sbalitelnější.

Dekový spacák jde rozepnout na deku, kterou můžeme dát na sebe, přes sebe, jde rozložit do větší plochy. Takový spacák poskytuje větší komfort z hlediska pohodlí, protože máme víc prostoru kolem sebe. Dekový se spíše hodí na kempování na chalupy než někam do přírody, protože je to větší a těžší balíček, který může být při delším nošení na zádech nekomfortní.

Známe duté vlákno, mikrovlákno, případně kombinaci dutého vlákna a mikrovlákna, peří, případně kombinaci peří a mikrovlákna.

„Duté vlákno je nejlevnější a nejtěžší, proto se používá spíše u levnějších spacáků a u spacáků do méně náročnějších podmínek. Mikrovlákno je nejkvalitnější syntetický izolant, který v mnoha ohledech má snahu, a třeba i úspěšnou, nahrazovat peří. Tím pádem ho používáme všude tam, kde je vysoká vlhkost, která peří příliš neprospívá. Pokud chceme mít to nejlepší, co na trhu je, zvolíme peří. Peří je stále nejlepší izolant. Jeho velkou nevýhodou je vyšší cena a horší udržovatelnost,“ říká Hruška.

To, co nás hřeje, není materiál, ale vzduch v materiálu vázaný. Proto je velmi důležitý parametr, kterému se říká loft, tedy schopnost spacáku vázat co největší množství vzduchu. Proto je spacák tak dobrým izolantem, protože má velmi dobrou schopnost vázat vzduch.

Spacák vždy skladujeme rozložený. Ideálně rozložený v posteli nebo úložném prostoru. Pokud ho máme vyvěšený ve skříni, tak ho jednou za čas rozklepneme a převěsíme. V případě, že bychom ho měli celou dobu zmačkaný v kompresním obalu, tak spacák nebude mít takovou schopnost vázat vzduch, zároveň materiál bude degradovat v ohybech a životnost a funkčnost spacáku bude omezena.

Ceny spacáků bývají velmi různé, záleží skutečně na kvalitě materiálu. Můžete ho pořídit za pár stovek, ale i za deset až dvanáct tisíc korun.