Hlavní obsah

Itálie a turisté: Z návalu je bolehlav, města jsou přetížená zahraničními hosty

Právo, Josef Kašpar (Řím)

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Novodobými barbary nazývá italský historik umění Vittorio Sgarbi (65) masy turistů, kteří zaplňují historická města. Tlačí se na náměstích, vrážejí do sebe v přeplněných uličkách a návštěvy uměleckých a historických památek mění ve strkanice, v nichž pomalu každý ruší každého.

Foto: Profimedia.cz

Obyvatelé Benátek začátkem července vyšli do ulic na protest proti nekontrolovanému přívalu turistů a úbytku stálých rezidentů.

Článek

Mimochodem slovo „barbar“ pochází z termínu „barba“, tj. „vous“, protože kmeny útočící na starověký Řím se na rozdíl od Římanů neholily. Ti si ponechávali růst vous pouze během některých období. Kulturní úroveň tedy s tímto výrazem neměla mnoho společného.

Problém přeplněných italských měst se letos zřejmě už vyhrotil – na Apeninský poloostrov letos zamířil rekordní počet návštěvníků. Má jich být dokonce více než ve Francii, i když přece jen méně než ve Španělsku. Itálie, jak známo, se ovšem neproslavila disciplínou a pořádkem, byť zas na rozdíl od některých jiných frekventovaných zemí tady stále panuje nefalšovaná pohoda a prozatím tu neřádí žádní teroristé.

Že se kolem síly návalu turistů v hlavních centrech už děje něco mimořádného, signalizoval ministr kultury Dario Franceschini (58) tím, že předvolal zástupce hojně navštěvovaných měst s tím, že je třeba vypracovat plán, jak situaci s přecpanými kulturními magnety zvládat a jak čelit negativním dopadům boomu turistického zájmu.

Benátky naříkají

„Po ruce ale určitě nebudou řešení platná pro všechny,“ říká k tomu opatrně florentská radní Anna Maria Conciaová (39). „Každé město má prostě své specifické problémy.“

Zatím to vypadá, že vůbec nejhůř jsou na tom Benátky. „Z laguny se pomalu, ale jistě stává jakási kulisa, cosi jako Disneyland, z nějž mizí řemeslnické dílny, kulturní instituce i usedlíci. Město má už jen 50 tisíc obyvatel. Ti, kdo tu pracují, musejí dojíždět z okolí. Vše se podřizuje turistice. Lidé odcházejí na pevninu a byty pronajímají turistům. A UNESCO nám již pohrozilo, že pokud se něco nezmění, vyjme nás ze seznamu kulturních a historických památek,“ podotýká Marco Gasparinetti (31), mluvčí hnutí „25 aprile“, které se snaží situaci zachránit.

Dát vědět také o kráse periferie

Starosta Luigi Brugnaro (55) zamýšlel zavedení povinné denní taxy pěti eur (131 korun) pro každého hosta. Pak někdo navrhl turnikety před vchodem na náměstí svatého Marka. Všechno ale skončilo ve stadiu úvah.

Ve Florencii a v Římě řešení hledají jinak. „Snažíme se propagovat umělecké i historické památky, které se přímo nenacházejí v proslulém centru města, ale na periferii či v blízkém okolí. Není nutné se omezovat na ten čtvereční kilometr mezi palácem Pitti a katedrálou,“ vysvětluje Anna Maria Conciaová.

O totéž se snaží Řím, kde mají výhodu v tom, že město je mnohem větší a rozlehlejší. „Jenže problém tkví ve špatném fungování městské dopravy, a tak stovky turistických busů zahlcují centrum. A je možné skutečně omezit jejich vjezd jen v případě, že jim zajistíme pohodlnou alternativu. Ale ta tu dosud není,“ podotýká Francesco Rutelli (63), který byl na přelomu století starostou města.

Reklama

Výběr článků

Načítám