Článek
O víkendu 14. a 15. listopadu bude slavnostně otevřena nová poutní trasa Camino Vrata Hrvatske neboli Brána Chorvatska. Jak informuje chorvatská tisková agentura IKA, stezka měří 215 kilometrů, je rozdělena do devíti etap a propojuje městečka Gunja a Stari Mikanovci ve Vukovarsko-srijemské župě na východě země.
Trasa je součástí projektu Camino Hrvatska, který navazuje na tradici poutí ke hrobu svatého Jakuba ve španělském Santiagu de Compostela. Chorvaté se na slavnou pouť vydávali už ve středověku a současná iniciativa se snaží historické poutnické cesty obnovovat.
Lesy, svatyně a temná historie
Nová stezka prochází krajinou, která má k turisticky vytíženému pobřeží pořádně daleko. Široké roviny střídají vinice, polní cesty a rozsáhlé Spačvanské lesy, patřící k charakteristickým přírodním oblastem východního Chorvatska.
Na trase leží také čtyři mariánská poutní místa – Šumanovci, Ilača, Bapska a Sotin. Poutníci zde mohou poznávat nejen náboženské památky, ale také malé obce a venkovský život regionu, kam běžní zahraniční turisté zavítají jen zřídka.
Slavnostní otevření je rozděleno do dvou dnů. V sobotu 14. listopadu čeká účastníky přibližně 21 kilometrů dlouhá cesta z Gunji přes svatyni Šumanovci a Vrbanju do Spačvy.
Nedělní program bude mít podstatně vážnější atmosféru. Přibližně devatenáctikilometrová trasa nazvaná Camino vzpomínek a naděje povede místy spojenými s obléháním Vukovaru během chorvatské války za nezávislost v roce 1991.
Poutníci projdou kolem někdejšího popraviště Ovčara, památníku obětí války, známé vukovarské vodárenské věže i dalších míst připomínajících utrpení města. Termín není náhodný. Chorvatsko si totiž 18. listopadu připomíná oběti Vukovaru a Škabrnje.
Účast na dvoudenním zahajovacím programu je bezplatná, zájemci se však musí předem zaregistrovat. Organizátoři zajistí také zpáteční přepravu k zaparkovaným automobilům.
Chorvatské Camino už dávno není jen jedna stezka
Brána Chorvatska rozhodně není prvním projektem svého druhu. V zemi se v posledních letech postupně rozvíjí rozsáhlá síť svatojakubských tras, které vedou podél pobřeží, přes ostrovy i hluboko do vnitrozemí.
Kdo si chce při putování užívat výhledy na moře, může vyrazit například na ostrov Krk, kde se nachází jedna ze zavedených chorvatských poutních tras. Další stezky vedou přes ostrovy Brač a Korčula.
Milovníky dalmatské krajiny může zaujmout Camino Šibenik. Trasa měří přibližně 108 kilometrů, prochází olivovými háji, vinicemi i kolem pláží a nabízí možnost poznat také historický Šibenik s katedrálou svatého Jakuba zapsanou na seznamu UNESCO.
Úplně jinou tvář Chorvatska představuje Camino Podravina. Sedmidenní putování v délce přibližně 160 kilometrů vede nížinnou krajinou v povodí Drávy, mezi historickými městečky, uměleckými památkami i neobvyklými písečnými oblastmi.
Kratší variantou je Camino Imota ve vnitrozemí Dalmácie. Na 75 kilometrech, které lze zvládnout přibližně za tři dny, čekají poutníky mimo jiné působivá krasová jezera a historické památky.
A kdo nechce strávit týden na cestě, nemusí. Jednotlivé trasy lze poznávat také po kratších úsecích nebo si naplánovat jen víkendové putování.
Aktivní dovolená
Rozšiřování chorvatského Camina dobře ukazuje, že země má turistům co nabídnout i mimo hlavní letní sezonu. Zatímco přímořská letoviska se na podzim postupně vylidňují, pro pěší turistiku ve vnitrozemí mohou být mírnější teploty naopak mnohem příjemnější než letní horka.
Putování navíc nemusí být výhradně náboženskou záležitostí. Stejně jako na slavné španělské Svatojakubské cestě se na chorvatské stezky mohou vydat i lidé, kteří hledají především pohyb, klid, přírodu nebo trochu jiný způsob poznávání země.
Chorvatsko tak znovu připomíná, že jeho turistická nabídka nekončí poslední řadou lehátek na pláži. A že někdy stojí za to z dálnice odbočit mnohem dřív.


