Článek
„V současné době probíhají projekční práce na dokumentaci k provedení stavebních prací,“ prozradil Právu David Kučerka ze správy Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou v Praze, jež je vlastníkem areálu. Náklady na realizaci mají dosáhnout v součtu zhruba 168 milionů korun, přičemž hlavní část nákladů pokryjí evropské dotace.
„Finanční prostředky budou v podstatné části využity na opravu stavby probošství a kostela, a to jak interiérů, tak i exteriérů. Jedná se například o restaurování vnitřních omítek a sanace zdiva,“ pokračoval Kučerka.
Nedílnou součástí úprav bude i obnova zeleně v severní a jižní zahradě. „To vše z Chlumu znovu učiní důstojné místo. Hlavní ale je, že si Chlum Sv. Maří uchová charakter poutního místa s živou vírou i pamětí,“ dodal.
Z kamen zbyla torza
Záchrana přichází za pět minut dvanáct. Některé části objektu hrozily zřícením, jiné byly ohrožené rabováním. „Když procházíte barokním proboštstvím, téměř pláčete. Vytrhané terakotové, kamenné i dřevěné podlahy, shnilé trámy, rozbitá okna, popraskané klenby a opadané omítky. Pěkné štukové stropy, ozdobené vrcholně barokním dekorem, jsou překryté nánosy nepůvodních barev a nátěrů. Z kachlových kamen zbyla jen torza,“ popisuje historik Jaroslav Sojka.
Projekt restaurování zpovědnic v kostele a některých soch již nákladem 2,5 milionu korun proběhl. Budoucí expozice má nabídnout prohlídku poutního kostela, milostné kaple a ochozů ambitu s kaplemi.
„Ve vrcholně barokní budově proboštství bude zřízena expozice, která přiblíží vývoj místa od nejstarších dob a stavební proměny areálu,“ prozradil Kučerka. „V přízemí objektu je dodnes dochována původní kuchyně, sklady, záchody a schodiště. V horních podlažích se nacházejí působivé barokní štukové stropy. Všude je celá řada původních uměleckořemeslných detailů, ať už se jedná o kování dveří, oken anebo mříží,“ popisoval Kučerka s tím, že některé místnosti budou vyhrazeny pro dílny a badatelny.
Festival amatérského divadla
Historik Sojka totiž pracuje s ideou setkávání lidí v obnoveném areálu. „Nabízí se založit tradici kulturních programů, přednášek, komentovaných prohlídek, muzeální expozice a relaxační zahrady. Napadá mě, že bychom mohli v Chlumu Sv. Maří zřídit festival amatérského divadla,“ uvedl Sojka a připomněl, že do Chlumu, s nímž je spojená nejhranější divadelní hra doby empíru Loupežníci na Chlumu, se opakovaně vracel Johann Wolfgang Goethe.
Poutní místo vzniklo podle legendy o řezníkovi, který zde našel cestou z Chebu do Sokolova, tehdy Falknova, figurku Panny Marie s Ježíškem. Vzal ji s sebou, ale soška do rána zmizela. Na stejném místě ji pak objevil třikrát. Nechal tedy na tomto místě postavit kapličku. Předloni se stal areál národní kulturní památkou.