Živý plot - elegantní ochránce před větrem

Polomy, vývraty, nadměrný odpar z půdy, zakrnělé plody a listy suché jako křupky – i tak zahrádkářům brnká na nervy vítr. Fičák není jediným provinilcem. Ani ustavičné povívání zeleni, potažmo půdě, neprospívá. Ochranu proti ztrátě vláhy a úrodných částeček z půdního povrchu svěřte hutné vrstvě mulčovacího materiálu.

Chcete-li nastolit lepší podmínky k životu svých oblíbených rostlin a sobě dopřát přívětivé zázemí pro chvíle klidu, neobejdete se bez větrolamu.

Může vás zlákat představa dřevěných plotů a zdí, které odrážejí vítr neprodleně po výstavbě. Působí však dost stroze, stojí jmění a pro přírodu toho moc neudělají.

Naopak živý prvek, ať už hraniční nebo v podobě zástěny či předělu uvnitř zahrady, s okolím přirozeně splývá a s otevřenou náručí vítá klientelu z říše zvířat. Musíte ovšem počítat s tím, že kvalitní větrolam je výsledkem trpělivé čekané, i když vsadíte na rychlíky typu cypřišek nebo túje z rodiny konifer. Do živého plotu jsou jehličnany vůbec rostlinami par excellence, neboť zajišťují elegantní a trvalý dojem, nehledě na proměny ročních fází.

Už tedy nemusíte hladovět po šťavnatě zelených odstínech během zimy. Právě v zimním období velmi oceníte um neopadavých dřevin lámat ledové poryvy větru. Touž schopností se vyznačuje hrstka listnáčů v čele s bukem lesním, cesmínou a bobkovišní. Dřeviny, které se na podzim listů zbavují, plní svou úlohu tlumit vítr pouze v čase vegetačního růstu.

Další klíčovou vlastností rostlin účinkujících v protivětrných bariérách je tolerance vůči řezu. Jedině pravidelným zastřihováním totiž vzniká hustá, ucelená masa větývek a listů, která dokáže snížit rychlost proudění až o osmdesát procent.

Ač je smrk ztepilý (Picea abies) ideálním sólistou, zvládá i roli větrolamu. Vánoční oblíbenec je k dostání v mnoha kultivarech, žádný však v úzkém profilu. Počítejte s dostatečně širokým pásem, pokud ho necháte růst volněji. Suchu neholduje, raději má vlhčí, živnou půdu. Semena šišek s gustem louskají veverky a strakapoudi.