Zaštípněte vrcholy tyčkových rajčat. Dáte tak posledním plodům šanci plně dozrát

Tyčková rajčata mají jednu úžasnou vlastnost. Za dobrých podmínek rostou prakticky stále dál. Neustále ženou vzhůru, zakládají nové květy a snaží se vytvořit další a další plody. Jenže koncem srpna se situace mění. Dny se zkracují, noci jsou chladnější a na dozrání nových rajčat už nemusí zbývat dost času. Pokud rostlina dál investuje energii do růstu, může zbytečně plýtvat silami.

Vezměte proto ostré a čisté nůžky nebo jednoduše zaštípněte ostrými nehty rostoucí vrchol těsně nad posledním vijanem, tedy nad nejvyšším trsem květů či plodů, který má ještě šanci dozrát. Obvykle se nad ním ponechává ještě několik listů.

Rostlina po takovém zaštípnutí přestává závodit v růstu do výšky a díky tomu může více energie směrovat k již založeným plodům. U venkovních rostlin je tento zásah zvlášť užitečný, protože podzimní počasí může přijít velmi rychle.

V závěru sezony je vhodné odstranit i přebytečné listy. Ovšem otázka zní, kolik jich odstranit. Inu, méně je někdy více. Listy jsou totiž malé solární elektrárny. Vyrábějí energii, kterou rostlina potřebuje k růstu i dozrávání plodů.

Není proto dobré ostříhat polovinu rostliny jen proto, aby na rajčata více svítilo slunce. Odstraňujte především staré, žloutnoucí, poškozené nebo nemocné listy a také ty, které leží na zemi či zbytečně zahušťují porost.

Spodní listy pod prvním vyzrálým vijanem už rostlině mnoho nepřinášejí, takže jejich postupné odstranění dává smysl. Naopak zdravé zelené listy ponechte. Právě ony pomáhají plodům získávat dostatek živin a vytvořit dost cukrů.

Chcete-li opravdu sladká a voňavá rajčata, hlídejte především zálivku. Rostlina nesnáší střídání dlouhého sucha a následného přelití. Po několika horkých dnech může člověka lákat zalít záhon pořádně „do zásoby“, jenže prudký přísun vody po suchu může vést k praskání plodů. Mnohem lepší je zalévat pravidelně a ke kořenům, ideálně ráno.

Listy není potřeba sprchovat. Voda přímo na rostlině zvyšuje vlhkost a při chladnějších nocích vytváří podmínky, které nahrávají houbovým chorobám.

Výbornou službu udělá také vrstva mulče kolem rostlin. Pomáhá udržovat rovnoměrnější vlhkost půdy a omezuje její vysychání.

Ani s hnojivem není koncem sezony dobré experimentovat. Především vysoký přísun dusíku podporuje tvorbu nových listů a výhonů, zatímco vy teď hlavně chcete, aby dozrály plody. Pokud je půda dobře zásobená a rostliny vypadají zdravě, není důvod je přikrmovat.

Důležitější než další dávka hnojiva je nyní dostatek světla, přiměřená zálivka a dobré proudění vzduchu. Rostliny pravidelně kontrolujte a odstraňujte nemocné části. Jakmile objevíte podezřelé skvrny nebo rychle se šířící poškození, jednejte okamžitě. Jedna nemocná rostlina totiž může během vlhkého období ohrozit celý záhon.

Rajčata jsou nejchutnější, když dozrávají přímo na rostlině. Slunce jim pomáhá vytvořit typickou vůni, barvu i sladkost. Jenže konec léta bývá nevyzpytatelný. Pokud meteorologové hlásí delší období deště, výrazné ochlazení nebo první skutečně studené noci, může být rozumnější sklidit část plodů dříve.

Mírně nedozrálá rajčata mohou v teple postupně dojít. Nemusí mít úplně stejnou chuť jako plody dozrálé na slunci, ale často je to lepší varianta než nechat celou úrodu na rostlině v období studeného a vlhkého počasí.

Rajčata neskladujte v lednici, pokud to není nutné. Chlad jejich chuť zhoršuje. Pro dozrávání je vhodnější pokojová teplota mimo přímé slunce.