Trávníkář radí: Sečte trávník, jak je zvyklý a v mrazu po něm nešlapejte

Sekejte trávu, dokud roste a koš sekačky se při sečení plní čerstvou trávou. V případě, že zůstává téměř prázdný, růst se zastavil a není důvod trávník krátit. V některých letech k tomu dojde už koncem října, jindy až v polovině listopadu a někdy se seká i o Vánocích. Záleží na počasí, které je - pravda - čím dál méně předvídatelné. Na posun termínů bych proto nespoléhal a držel bych konec října.

Neměňte výrazně výšku seče, na kterou je trávník zvyklý. Platí ale, že příliš vysoký porost po dešti a ranních rosách pomalu osychá a zadržuje vlhkost, což zvyšuje riziko plísní. Velmi nízké sečení naopak odhaluje půdu, která se rychle přehřívá a vysychá.

Posekaná tráva rozhodně nemusí skončit v koši. Její využití se příliš neliší od jiných měsíců v roce. Nejčastěji se používá do kompostu, kde v kombinaci s listím i větvičkami tvoří skvělý základ pro kvalitní humus.

Plsť, mech i staré zbytky trávy odstraňujte na přelomu září a října vertikutací, která půdu zároveň provzdušní. Poté trávník důkladně vyhrabte a nechte regenerovat. Chcete-li zasahovat jemněji, sáhněte po pružinových hrábích s tenkými hroty, které sbírají odumřelý materiál, ale neřežou do půdy. Dobře poslouží i lehké plastové hrábě.

Začátek října je pro nový osev přímo ideální! Půda je stále příjemně vyhřátá a díky srážkám mají semínka výborné podmínky ke klíčení. Pokud vidíte holiny, vyplatí se přesít celou travnatou plochu, nejen dosypat semínka do jednotlivých míst. Tráva není nesmrtelná a jednotlivé odrůdy postupně odumírají. Čím je pažit druhově chudší, tím hůř odolává chorobám a škůdcům, což se často projeví právě vznikem holých míst.

Na sto metrů čtverečních použijte zhruba 3–4 kilogramy osiva a zvolte pestřejší směs, v níž se jednotlivé druhy doplňují – některé trávy lépe snášejí sucho, jiné odolávají plísním. Z mixu vzejde silnější porost. V době sucha udržujte osivo vlhké a těšte se na jaro – odměnou bude hustý zelený koberec!

Podzimní hnojení je zásadní. Na rozdíl od jara tráva už teď nepotřebuje dusík na rychlý růst listů, ale živiny, které posílí kořeny a pomohou přečkat zimu. Proto se používají hnojiva s vyšším podílem draslíku, který podporuje růst kořenů a zvyšuje odolnost vůči mrazu i chorobám.

Nejlepší je spoléhat na organická či organominerální hnojiva. Organická zlepšují půdu a život v ní, organominerální zase kombinují jejich přirozený účinek s rychlejší podporou minerálních látek.

Čistě syntetická (minerální) hnojiva sice účinkují rychle, ale při dlouhodobém používání půdu spíše oslabují. Proto je vhodnější volit šetrnější varianty.

Krtek je sice nevítaný host, ale patří do přírody, a proto je vždy lepší hledat ohleduplnější způsoby, jak ho odehnat. Kdo se o zelený koberec stará celoročně, má velkou výhodu, protože boj s krtkem je pak mnohem snazší.

Krtek vyhledává měkkou půdu, ve které se mu lehce hloubí chodbičky. Když ale pravidelně pískujete trávník křemičitým pískem, práci mu ztížíte a často se přesune jinam.

Fungují i přírodní odpuzovače, protože krtci mají velmi citlivý čich. Nesnášejí například ricinový olej, česnek a psí chlupy. Jestliže nezabere ani to, zkuste humánní pasti, které ho chytí živého a umožní bezpečné přemístění jinam.

Trávník v zimě odpočívá. Neublíží mu mráz ani sníh, ale spíš zbytečné zásahy. Největší chybou je chození po zmrzlém trávníku, protože se tlakem poškodí. Na jaře se v těchto místech objeví fleky. Pokud se pohybu po zahradě nevyhnete, vyznačte si jednu cestu a po ní choďte. Když přijde obleva, cesty naopak měňte, aby se neutužila půda v jednom místě.

Je-li zima mírná a půda dlouhodobě nezamrzá, můžete v tomto období použít i podzimní hnojivo s vyšším obsahem draslíku. To posílí kořeny a zvýší odolnost vůči plísni sněžné.