Článek
Jak vás napadlo sázet rostliny do písku? Je to vhodné pěstební médium?
Magda: O zakládání trvalkových záhonů do písku jsem se dozvěděla asi před čtyřmi lety na konferenci Dny zahradní a krajinářské tvorby v Luhačovicích. Přednášel o nich švédský zahradní architekt Peter Korn. S úspěchem realizuje výsadbu ve Skandinávii, kde v zimě klesají teploty až na -30 °C, v létě stoupají i ke 30 °C. Úhrn srážek je v některých oblastech podobný jako u nás, zhruba 600 mm za rok. Proto jsme se rozhodli pískový záhon vyzkoušet i tady v Čechách.
Lucie: Touto technikou opakovaně zakládá velké městské výsadby i nizozemský zahradní designér Jelle Grintjes, který trvalkové záhony obohacuje zejména o cibuloviny. Jsou velice nápadité a samozřejmě i užitečné pro hmyz.
Zkuste pár slovy popsat, co je to pískový záhon?
Magda: Je to způsob výsadby, kde běžnou zahradní zeminu na povrchu nahradí nebo překryje silná vrstva hrubšího písku, kolem 20 cm. Trvalky se pak sázejí přímo do této vrstvy písku. Vhodné jsou hlavně suchomilné rostliny.
V čem je tato metoda výhodná?
Magda: Rostliny se zalijí pouze při výsadbě a nemusí se plít. Plevel se v písku nezachytí, a když, jde dobře vytrhnout. Záhon se nepřihnojuje a mulč zajišťuje samotná vrstva písku. Údržba záhonu je méně nákladná, což je praktické v městských výsadbách.
Lucie: Dalším benefitem je rychlost výsadby. Záhony se obvykle zakládají bez stržení původního trávníku. Ohraničíte pouze zamýšlenou plochu, na ni navezete jednu část písku, do něhož se doslova „rozhodí“ třeba cibuloviny. Pak následuje další vrstva.
Proč se záhon nemusí mulčovat?
Magda: Právě díky vrstvě písku. Ta totiž sama funguje jako trvalý, minerální mulč. Zjednodušeně řečeno, vrstva písku má přesně tu funkci, kvůli které se jinde mulčuje. Udržuje vlhkost v půdě a brání růstu plevelů. Semena plevelů skoro nemají šanci vzejít. Semeno, které na suchý povrch dopadne, nedostane vláhu potřebnou ke klíčení, a i kdyby vyklíčilo, velmi snadno se vytrhne.
Pískový záhon je nenáročný na údržbu a zabraňuje odpařování vody. Přitom může být skladbou druhů rostlin i barvami právě tak pestrý, jako záhon běžný.
Máte zkušenost s osobní realizací. Zaznamenaly jste už ohledně pískové výsadby nějaké mýty?
Magda: Metoda není rozšířená a veřejnost ji nezná, tak zatím nikoliv. Ale předpokládám, že by to bylo něco ve smyslu: „To nemůže fungovat, rostliny nemají živiny.“ Ale to není pravda. Funguje to perfektně, protože pískový záhon napodobuje původní prostředí vybraných rostlin. Humózní půda by pro ně byla nežádoucí. Některé rostliny si vytvoří hluboké kořeny a dosáhnou si pro živiny uložené níže. Také nesmíme zapomenout na dešťovou vodu, která nenáročným rostlinám poskytne vše, co potřebují.
Lucie: Dříve se lidé podivovali nad štěrkovými záhony a dnes jsou běžnou součástí veřejného prostoru i rodinných zahrad. Pískové záhony určitě čeká velká budoucnost.
Písek zadržuje vodu a brání odparu.
Můžeme k výsadbě použít jakýkoliv písek?
Magda: Nesmí z něj jít dělat bábovičky. Podle druhu zvolené rostliny se používá materiál zrnitý do osmi milimetrů. Písčitá vrstva by měla být vysoká 20–30 cm a záhon vyvýšený, nemá být v úrovni okolní plochy. Lze ho i modelovat: použít jiné podloží, přidat kmen stromu nebo velké kameny.
Udrží se v sypkém materiálu trvale voda?
Magda: Všichni známe písek na pláži. Na povrchu je v létě horký, ale když se dostanete deset a více centimetrů pod povrch, je naopak chladný a vlhký. Písek zadržuje vodu a brání odparu.
