Okrasné keře po odkvětu volají po vaší péči. Mnoho z nich nepočká na podzim

Voňavé šeříky patří mezi nejmilovanější jarní keře. Po odkvětu ale často zůstávají bez povšimnutí a postupně houstnou natolik, že uvnitř začnou vyholovat. Ideální čas na řez pro ně přichází v tomto okamžiku. Nejprve odstřihněte všechna odkvetlá květenství, a to těsně nad prvním silným párem listů. Keř pak nebude zbytečně tvořit semena a energii využije na růst nových výhonů.

U starších šeříků se vyplatí provést i prosvětlovací řez. Odstraňte několik nejstarších větví až u země, aby se dovnitř dostalo světlo a vzduch. Neřežte však celý keř radikálně najednou. Šeřík omlazujte postupně během dvou až tří let. Díky tomu si zachová přirozený tvar a nepřijdete o květenství.

Během několika let dokáže vytvořit neproniknutelnou změť větví. Pokud se nestříhá, květy se postupně objevují jen na koncích výhonů. Proto i u ní přichází po odkvětu vhodná doba vzít do ruky nůžky.

Základním pravidlem je odstranit nejstarší větve, které poznáte podle tmavší a hrubší kůry. Řežte je klidně nízko nad zemí. Mladé výhonky ponechte, právě na nich najdete příští rok nejvíce květů. Keř se díky tomu omladí, zůstane hustý a zároveň nebude působit přerostle.

Mnoho zahrádkářů dělá chybu, že všechny větve zkrátí úplně na stejnou délku. Zlatice pak sice také obrazí, ale ztratí elegantní tvar a kvete méně.

Na sklonku jara kvetoucí tavolníky, například tavolník van Houtteův, se řežou podobně jako zlatice. Po odkvětu odstřihněte staré výhony a zkraťte ty příliš dlouhé. Keř rychle vytvoří nové větve, které do příštího roku zesílí a nasadí množství květů.

Také pustoryl, lidově nepravý jasmín, ocení řez hned po odkvětu. Jeho omamně voňavé květy se tvoří na loňském dřevě, a pokud byste ho stříhali až na jaře, o většinu květů byste přišli. U starších keřů vyřežte nejstarší větve až u země a mladší ponechte. Výsledkem bude vzdušný, zdravý keř plný nových výhonků.

Ne všechny okrasné keře se ale řežou v tomto období. Některé druhy kvetou na nových letošních výhonech, a proto je lepší nechat je přes léto v klidu.

Typickým příkladem je komule Davidova, známá jako motýlí keř. Pokud byste ji ostříhali nyní, připravili byste se o letní květy. Silný řez jí prospívá brzy na jaře, kdy ji můžete zkrátit poměrně výrazně.

Stejně tak ibišek syrský kvete na nových výhonech a řeže se až na jaře. Hortenzie je pak samostatná kapitola. Velkolisté hortenzie často kvetou na loňských výhonech, proto se u nich odstraňují hlavně suché květy a poškozené větve. Naopak latnaté a stromkové hortenzie se řežou velmi brzy zjara.

Každý řez by měl být čistý a přesný. Tupé nůžky dřevo naopak mačkají a vytvářejí rány, do kterých snadno pronikají zárodky chorob. Silnější větve proto stříhejte kvalitními dvouručními nůžkami nebo řežte pilkou.

Řez veďte mírně šikmo, aby po něm stékala voda. Větší rány, především u starších keřů, můžete ošetřit stromovým balzámem. Není to vždy nutné, ale u citlivějších druhů tím snížíte riziko infekce.

Po řezu dopřejte keřům zálivku a případně lehké přihnojení kompostem nebo hnojivem s vyšším obsahem draslíku a fosforu. Díky tomu vytvoří silné pupeny pro další sezonu.

Vhodně načasovaný řez není jen kosmetická úprava. Keře díky němu lépe kvetou, méně stárnou, netrpí tolik chorobami a zachovávají si přirozený tvar.

Ať již se plánujete pustit do prořezávání jakéhokoli keře nebo i stromu, prohlédněte jej nejprve důkladně, zda na něm nejsou obydlená ptačí hnízda. Pokud ano, odložte řez na dobu, kdy rodiče vyvedou mláďata.