Goliáš mezi trvalkami: sadec překvapí mírami i odolností

Palčivý žár, vzduch jako z fénu, bezdeští, zkrátka podmínky, o kterých by se sadci, kdyby mohl snít, zdálo jen v nočních můrách. Jeho pravým živlem je voda. Rád dumá na břehu jezírka, kde své výběžkaté kořeny rozkošnicky noří do chladné půdy. S chutí se zapojí i do dění na louce a v křoví, od nížin po hory. Štěstí najde všude tam, kde nestraší temné stíny a kde nehrozí půtky o vláhu se smrkem či břízou.

Patříte-li do rostoucí množiny zahrádkářů, kteří sadci svěřili pozici lídra na okrasném záhonu, možná jste mu z obav, že chudák takové sucho nepřežije, neustále podstrojovali vodou ze sudu, ba dokonce z kohoutku, když dešťovka došla. Příště se o něj strachovat nemusíte. Letos totiž prokázal netušenou vůli k přežití: téměř dva měsíce beze srážek si vystačil s osvěžením ze dvou konví. Nutno dodat, že jde o urostlého jedince, kotvícího pod tlustou vrstvou štěrku v humózní půdě s vyšším obsahem jílu. Na protest sice svěsil listy, rychleji odkvetl a nezvětšil se ani o píď, ale zůstal naživu.

Přijít o něj by byla velká škoda. Znáte tu nádheru, když se nebe před usnutím zachumlá do peřin z červánků? Stejně úchvatně vypadá záhon, ve kterém si ustlal růžově až purpurově kvetoucí sadec, ať americký sadec nachový a skvrnitý, nebo náš rodák konopáč.

Dlouhověký příbuzný chrpy a podbělu je rozeným poutačem pohledů, Goliášem mezi trvalkami, jenž vás ohromí, a budete-li chtít, schová před okolním světem. A když se do jeho načechraných květenství slétnou včely a motýli ze široka daleka, bude z toho paf dokonce i komule.

Devátý měsíc nabízí vše, co je potřeba pro tuto něžnou kytičku. Sadec načechrává každou volnou mezírku. O pár tónů sytější květy má kakost krvavý a komule. Hlaváče sem snášejí modré z nebe, zatímco kontryhel s heřmánkem září jako sluneční aura. Nádhernou strukturou přispívají měchýřky černuchy damašské.

Babočka paví oko ukazuje pestrý znak rodu na červánkových květech. Ještěže netrpí závratí. V zahradnictví se sadec tváří nevinně, jenže sazenice sahající sotva ke kolenům rychle dožene výšku hráče basketbalu. Kvapem přibírá i do šířky. Vyhraďte pro něj aspoň metr a půl a nezaskočí vás, spíš ohromí.

Na této lavičce se obzvlášť hezky odpočívá, protože ji částečně zastřešuje vzrostlý strom a záda má krytá záhonem vysokých trvalek. Mezi nimi dominují vytrvalé slunečnice a sadec nachový. Ten vytváří neprostupné houští, završené vypouklými květenstvími, která se za normálních okolností růžovějí od července až do října. Navzdory mohutnosti nevyžaduje oporu.

Vzorovějšího samotáře k jezírku či bludnému balvanu těžko pohledat. Bez rozpaků se zapojí i do záhonu prozvučeného trávami a vybarveného květy zápleváků, rozchodníkovců, třapatkovek a zlatobýlů. Mimořádnou pozornost přitahuje v kontrastu s bílými, jako lunt hubenými klásky ploštičníku. Začne-li se sadec ve společnosti moc roztahovat, nerozpakujte se ho vyrýt a rozdělit.