Článek
„Máme jaro a na Vysočině ve skleníku začínají kvést pomeranče a na stejném stromku tu zůstaly i některé plody z loňského letního kvetení,“ ukazuje Petr Broža nedozrálé pomeranče na rozkvetlém stromku. „Teprve dojdou a v létě je sklidíme.“
Některé jiné druhy citrusů však už mají kvetení za sebou. „Například mandarinka už má miniaturní plody,“ rozhrnuje listy 66letý pěstitel.
S kvetením je to ale celkově složitější. „Některé odrůdy, říká se jim remontantní, kvetou i vícekrát do roka. Většinou jde o citroníky, ale ve skleníku to je schopný udělat kdejaký citrus, když přijde třeba v létě větší ochlazení a pak se zase v září oteplí. To vidíme často i v přírodě, jak na podzim znovu pučí,“ poukazuje Broža. Existují i velmi rané nebo velmi pozdní odrůdy, což se projevuje i v nabídce obchodů.
Petr Broža se svým koníčkem začínal ještě v době, kdy byly cizokrajné plody v socialistickém Československu spíše podpultovým zbožím. Proto v té době existovala v tuzemsku řada zájmových organizací, ktere se na citrusy zaměřovaly.
„V době největší slávy u nás bývalo kolem deseti tisíc pěstitelů,“ připomíná Broža. V množství, v jakém citrusy pěstoval ve svých sklenících on, však byl výjimečný, i když žije v obci s nadmořskou výškou přes pět set metrů.
Citrusy od Černého moře i ze Středomoří
Zahradničil od mládí, ale jeho vášeň brzy směřovala od rajčat a paprik právě k citrusům. Míval stovky různých odrůd – první získal z černomořské oblasti bývalého Sovětského svazu, po otevření hranic si vozil rouby z cest po Evropě, například z Kalábrie, Sicílie, Korsiky, Chorvatska, Španělska či Řecka.
„Bylo to období, kdy jsem různé odrůdy sbíral jako filatelista známky. Jednu dobu jsem jich měl skoro pět set,“ vzpomíná pěstitel, který dříve pracoval jako stavař.
O řadu zajímavých rostlin přišel Petr Broža kvůli dvěma problémům, které ho potkaly. Jedním z nich byla nedovřená kamna, která v zimě používal k přitápění ve skleníku. Při tom chytilo narovnané dřevo a vysoká teplota a smog následně zničily velkou část rostlin.
To už naštěstí dnes nehrozí – když potřebuje přes zimu a na jaře citrusům přitopit, stačí pár kliků na mobilu, protože už má skleníky (které se rozrostly až na plochu 160 metrů čtverečních) napojené na domácí vytápění.
„U nás není problém ani tak v mrazech, jako v tom, že citrusy potřebují delší vegetační dobu. V českých podmínkách pozdě kvetou a pak i pozdě dozrávají. Do zimy se nestačí vybarvit a pak mráz často plody zničí,“ vysvětluje. Právě díky přitápění mají jeho citrusy šanci dozrát následující jaro.
ProŽeny.cz
Sklizeň odhaduje na několik metráků
Už čtvrtou dekádu tak sklízí citrony, pomeranče, mandarinky, ale opečovává také různé vzácnosti, jako je třeba australský mikrocitrus. „Ale třeba pomelo je vyloženě tropická záležitost, která sice zimu přežije, ale do kvality nedozraje,“ líčí.
Jako žirafa trčí z jeho oranžerie přerostlá konopná palma, má i několik fíkovníků nebo třeba banánovník. Některé rostliny ve velkých květináčích stěhuje na jaře ven, většina citrusů ale roste přímo v zemi v částečně zapuštěných sklenících, z nichž na léto odstraňuje přední stěnu.
Nádherné velké květy má v těchto dnech okrasný citronečník trojlistý neboli poncirus trifoliata. Ten jako jediný nemusí Petr Broža na zimu uklízet, roste vedle hlavního vchodu do skleníku.
„Je to jediný druh příbuzný citrusům, který naši zimu venku přežije. Je opadavý, takže na jaře se prvně objevují květy a pak teprve malé lístečky,“ ukazuje na velký keř s trny.
Nedostatek citrusů u Brožů v žádném případě nehrozí. Velmi zajímavé výnosy má například pomerančovník ordo, ale i další druhy. „Nikdy jsem to moc nepočítal, protože se plody sbírají průběžně, ale celkově se dá množství počítat na metráky,“ přemítá. Například citrony dozrávají prakticky celoročně.
Z plodů vyráběl dříve i speciální likéry jako limoncello, vzniklé macerováním citronové kůry v alkoholu s následným doslazením, nebo jeho pomerančovou či mandarinkovou variantu.
„Klasické likéry už dělám minimálně, ale naučil jsem se zužitkovat přebytečné pomeranče a mandarinky do pálenky. Rozmačkám dužninu, zaleji to alkoholem, dosladím medem, případně naředím vodou,“ popisuje pěstitel.
Letité zkušenosti a rady nepsaného krále citrusářů mohou zájemci najít na jeho osobním webu, který už sice zastaral, ale obsahuje řadu cenných informací.