Zachránili historický mlýn a našli v něm nový domov

Celý areál vodního mlýna byl zchátralý, technický stav domu i okolních budov rozhodně neodpovídal moderním potřebám.

„K tomuto místu jsme si vytvořili silný vztah. Líbí se nám zdejší klid, příroda a historie, která z něj dýchá. Chtěli jsme dům opravit tak, aby mohl znovu sloužit jako plnohodnotné bydlení a zároveň si zachoval svůj charakter,“ říkají investoři, manželé Krauerovi.

Rekonstrukce celého areálu začala na podzim minulého roku a její hlavní fáze trvala přibližně devět měsíců. Práce probíhaly částečně svépomocí a se stavební firmou.

Z původního stavení zůstaly obvodové stěny z kamene, které mají v některých místech na šířku přes jeden metr. Tam, kde bylo potřeba navázat nebo doplnit části konstrukce na původní zdivo, byly využity bloky z broušených cihel.

Nevyhovující příčky nahradily nové, výměnou prošla i střešní konstrukce včetně krytiny. Pryč šly také staré omítky, nová fasáda lépe izoluje a odolá vlhkosti a plísním. Některé povrchy upravovali restaurátoři, aby jejich vzhled co nejvíce odpovídal původnímu historickému řešení.

Pečlivou renovací prošel také historický nábytek v interiéru. Část vybavení zřejmě pochází z majetku rodu Šternberků, kde Josef Černý, tehdejší majitel usedlosti, působil jako správce velkostatku.

„Máme velkou radost, že se nám povedlo zachovat i starý nábytek. Po opravě vypadá skvěle, zůstaly v něm dokonce staré výplně z koňských žíní. Je to kus historie, který k tomuto domu patří,“ poznamenávají majitelé.

Důležitou součástí rekonstrukce byly úpravy venkovních ploch. Přístupové cesty, dvůr a okolí hospodářských staveb zpevnila betonová dlažba. Zvolený materiál ladí s venkovským charakterem celého areálu.

V místech, kde bylo žádoucí zachovat tradičnější výraz, doplnila zpevněné plochy dlažba z pálených cihel. Její přírodní struktura a barevnost navazují na historické stavební prvky a podporují celkové architektonické sjednocení prostoru.