Z paneláku do vysněného domu: Nechtěli jsme čekat, až děti odrostou

Matěj: S manželkou jsme bydleli v panelákovém bytě v pražských Stodůlkách. Bylo to praktické, protože jsme metro i rodiče měli velmi blízko. Ale s malými dětmi jsme pak začali toužit po větším soukromí a bezpečí. Měli jsme představu, že pokud máme někdy stavět, tak co nejdříve, aby děti vyrůstaly v domě se zahradou.

Když jsme od rodičů Martiny dostali možnost stavět na rodinném pozemku, bylo rozhodnuto. Bylo to blízko do přírody, ale pořád v Praze, takže jsme neváhali. Taková příležitost se neodmítá a my jsme za ni byli opravdu vděční.

Martina: Dívali jsme se původně i na typové domy, ale rychle jsme zjistili, že by se žádný nehodil na náš specifický pozemek (650 m2). Je sice pravidelný a rovinatý, ale poměrně úzký, protože ho máme se sestrou napůl. Má dlouhou příjezdovou cestu, a tak pro nás bylo důležité, aby se na pozemku dalo s autem pohodlně otočit, abychom nemuseli pokaždé 50 metrů couvat. A přitom jsme si přáli zachovat co největší zahradu.

Matěj: Dům jsme také chtěli co nejvíce přizpůsobit našim potřebám – jak dispozičně, tak i z hlediska orientace na světové strany – a prostorově ho využít na maximum.

Individuální návrh nám umožnil efektivně využít každý metr a sladit dům s okolní zástavbou. Typový projekt by vyžadoval příliš kompromisů, které jsme dělat nechtěli.

Matěj: Ne, bylo to postupné rozhodnutí. Od začátku jsme měli jasno, že dům má být komfortní a energeticky úsporný – s rekuperací, velkými kvalitními okny a poctivým zateplením.

Až setkání s architekty nám ukázalo, že přejít do pasivního standardu představuje už jen malý krok navíc oproti nízkoenergetickému domu – znamenalo to pohlídat si neprůvzdušnost obálky a v našem případě ještě instalovat na střechu fotovoltaické panely. Ty jsme navíc mohli pokrýt z dotace. Cenově to nebylo o tolik dražší a užitek je přitom pro naši rodinu velký. Takže překlopit náš dům do pasivního standardu byla přirozená volba.

Martina: Hodně jsme se inspirovali na webu Centra pasivního domu, kde jsou skvělé příklady a zkušenosti jiných rodin. Využili jsme také pozvánku od projekční kanceláře na Dny pasivních domů a navštívili jeden podobný dům těsně před dokončením. A dost jsme také jezdili po obcích, kde vznikaly nové obytné čtvrti, a dívali se, co by se nám líbilo.

Matěj: Na internetu mě zaujal článek o pasivním domě od architekta, který měl náhodou kancelář kousek od nás. A hned po první schůzce bylo jasno – znali lokalitu, rozuměli našim požadavkům a lidsky jsme si sedli. Příprava studie trvala asi tři měsíce, pak projekt převzal jejich projektant. Vše probíhalo hladce.

Martina: Pomohli nám s návrhem, vyřizováním dotací i stavebním povolením. Ve všem nám vyšli vstříc a naslouchali našim potřebám, takže si myslím, že jsme měli opravdu štěstí na správné lidi.

Martina: Chtěli jsme mít kuchyň propojenou s obývákem a jídelnou, abych mohla být při vaření v kontaktu s dětmi.

Dalším požadavkem bylo opticky propojit zádveří s obytným prostorem, aby dům působil větší. Důležitý byl i pohodlný přístup na terasu a zahradu.

Matěj: Taky jsme si přáli otevřené schodiště, abychom měli přehled o tom, co se doma děje. Díky tomu je v domě docela živo, protože zvuk se nese celým domem, ale nám to nevadí, bereme to jako přirozenou součást rodinného života. Pak jsme si taky přáli garáž na dvě auta, která bude propojená s domem, abychom mohli nastoupit do auta suchou nohou.

Matěj: Projekční kancelář nám doporučila svou partnerskou realizační firmu. I tak jsme si ale nechali vypracovat slepý rozpočet a cenu realizace porovnali u jiného dodavatele. Nabídky byly obdobné, tak jsme dali přednost stavební firmě, která s projekční kanceláří úzce spolupracuje. Díky tomu jsme věděli, že nebudeme muset nic složitě vysvětlovat – projektanti a stavbaři byli sehraní. To byl velký benefit.

Dům nám stavěli téměř na klíč, jen pokládku podlah, dveře, zárubně, výmalbu, interiéry a venkovní terénní práce jsme si řešili už sami.

Martina: Hrubá stavba včetně oken trvala asi půl roku. Stěhovali jsme se za dva roky od prvního kopnutí do země. Kuchyň jsme ještě neměli dodělanou, ale už jsme tak toužili po tom dostat se pryč z paneláku, že jsme déle čekat nechtěli.

Matěj: Jakmile jsme se nastěhovali, hned jsme se cítili jako doma – celý dům jsme předem dokonale znali, takže jsme se okamžitě zabydleli. Teď tu bydlíme pátým rokem a jsme pořád maximálně spokojení.

Matěj: Dům je vybaven aktivní rekuperací s ohřevem vody, elektrickým podlahovým topením, venkovními žaluziemi a fotovoltaikou (3,6 kWp). Systém je navržen tak, aby udržoval stabilní teplotu po celý rok.

Rekuperace je podle mě jedna z nejlepších investic – od začátku jsme věděli, že chceme aktivní systém. V létě dům účinně ochlazuje, v zimě předehřívá vzduch a funguje jako hlavní zdroj tepla. Elektrické topení používáme jen jako doplněk.

Díky pasivním solárním ziskům a konstrukci z vápenopískových cihel má dům vysokou tepelnou akumulaci, takže je důležité, aby systém rychle reagoval na změny teplot. Okny vůbec nevětráme, protože nemáme potřebu – rekuperace zajišťuje čerstvý vzduch nepřetržitě.

Součástí domu je i systém chytré domácnosti (smart home), kterým ovládáme osvětlení, žaluzie, garážová vrata, vytápění i chlazení.

Matěj: Ročně spotřebujeme asi 8,8 MWh elektřiny, což nás při dnešních cenách vychází na necelých padesát tisíc korun. Ale jsme doma v podstatě pořád, máme tři malé děti, v jednom kuse vaříme, pereme a sušíme, já mívám často home office, takže provozujeme dům naplno.

S fotovoltaikou pokryjeme část spotřeby, ale bez baterií jde hodně energie zpátky do sítě. A baterie jsme zatím pořizovat nechtěli, protože návratnost stále zhruba odpovídá jejich životnosti, takže to podle mě není moc výhodné.

Martina: Možná bych dnes vybírala vanu nejen podle vzhledu, ale zkusila bych si do ní i lehnout… A žaluzie bych dala i na severní okna. Ale jsou to detaily. Jinak bychom neměnili nic.

Matěj: Největší výhodou je stálá teplota, nízké náklady a kvalitní vnitřní klima. Nevýhodou může být pro někoho absence „chládku na spaní“, ale nám stabilních 23 °C vyhovuje. Když se rozhodnete pro pasivní dům, bude s největší pravděpodobností opravdu kvalitní a s dlouhou životností, protože všem detailům se věnuje mnohem větší pozornost.

Matěj: Překvapilo mě, kolik energie, času a rozhodování stavba vyžaduje. Je to permanentní série rozhodnutí, kontrol, ladění detailů. Bylo to intenzivní období. A největší radost mám dnes z toho, že nám dům slouží přesně tak, jak jsme chtěli, a že jsme ho stihli postavit, dokud jsou děti ještě malé a mohou v něm prožít celé své dětství.

Martina: Já mám ještě radost z toho, že jsme se s manželem na všem dokázali shodnout. Něco měl na starosti každý sám, něco jsme řešili společně, ale vždy s výsledkem, se kterým jsme byli spokojeni oba.

Matěj: Nebát se toho. Pokud stejně plánujete moderní a úsporný dům, přejít na pasivní standard už není takový rozdíl – ani finančně. Klíčové je mít dobrý projekt, být co nejvíce přítomni na stavbě a hlavně všechno dobře promyslet.