Článek
Biologický institut v São Paulu vznikl před téměř sto lety. Jeho původním úkolem bylo pomoci brazilským pěstitelům bojovat proti škůdcům, kteří napadají kávové plody a dokážou zničit celou úrodu. Aby to vědci neměli na kávovníkové plantáže daleko, založili zhruba před půl stoletím svou vlastní, výzkumnou, prakticky uprostřed města, ve čtvrti Vila Mariana.
Pozorování a výzkum zaměřený na škůdce a schopnost kávovníků jim odolávat, probíhá na plantáži stále. V moderní době pak přibylo ještě další téma – schopnost kávovníků poradit si se změnou klimatu, tedy zejména jejich schopnost vyrovnávat se s dlouhotrvajícím suchem a výkyvy teplot.
Ještě donedávna na plantáži pěstovali na 2000 kávovníků. V minulých dnech se ale jejich počet rozrostl o dalších 1500 rostlin. Nové výsadby zahrnují hlavně moderní odrůdy arabiky, které jsou vyšlechtěny tak, aby lépe odolávaly škůdcům a také nebezpečné chorobě známé jako kávová rez – houbovému onemocnění, které dokáže během krátké doby zničit celé plantáže.
Výzkumníci tu pěstují různé druhy kávovníků vedle sebe ve stejných podmínkách. Díky tomu mohou přesně sledovat, jak jednotlivé rostliny reagují na škůdce, choroby, sucho a změny teplot.
Jak vysvětlil v reportáži agentury Reuters zemědělský inženýr Harumi Hojo, Brazilci takto vytvářejí unikátní databázi informací o tom, které odrůdy mají největší šanci obstát v měnícím se klimatu.
Největší městská kávovníková plantáž je v Sao Paulu.
Vědci sledují schopnost kávovníků nejenom vzdorovat škůdcům, ale v posledních letech také změně klimatu.
Káva, která vydrží sucho
Velkou pozornost tamní vědci věnují zejména dopadům oteplování. Kávovníky arabiky totiž patří mezi rostliny, které jsou na teplo a sucho velmi citlivé.
Proto vědci na plantáži vysadili také 300 nových rostlin, které byly vyšlechtěny tak, aby lépe snášely nedostatek vody. Pokud se jejich vlastnosti potvrdí, mohly by v budoucnu pomoci pěstitelům v oblastech, kde se na pravidelné a dostatečně vydatné srážky mohou spoléhat se stále menší jistotou.
S vodou ostatně souvisí i další cíl vědců, jímž je naopak pěstování kávy s využitím zachycené dešťové vody. Takový postup by totiž mohl omezit čerpání vzácných podzemních zdrojů pitné vody.
Detail kávové třešně
Výzkum kávovníků je pro Brazilce zásadní, jsou největšími producenty arabiky a druhými největšími producenty robusty.
Městské plantáže jako budoucnost?
Projekt v São Paulu ukazuje, že města nemusí být jen spotřebiteli potravin. Mohou se stát i místem experimentů a inovací v zemědělství. A i když si zatím většina z nás kávu na balkoně vypěstuje maximálně v květináči, podobné projekty naznačují zajímavý směr: městská zeleň může být nejen krásná, ale také užitečná.
Brazílie - kávová velmoc
Zdraví kávovníků je pro brazilské hospodářství tématem prvořadého významu. Země je už déle než 150 let největším producentem kávy s celosvětovým podílem 30–40 procent. Hlavní druh pěstované kávy je arabika, ovšem země je zároveň druhým největším producentem druhů ze skupiny Coffea canephora, kam patří například robusta. (Největším producentem robusty je Vietnam.)
