Článek
Ve dvacátých letech 20. století nastal v Hradci Králové, mimo jiné i díky mimořádně příznivé ekonomické situaci, skutečný stavební boom.
Přestavba města v dynamicky se rozvíjející moderní regionální metropoli probíhala rychlým tempem a brzy se ukázalo, že k uskutečňování vizí nebudou dostačovat kapacity místních stavebních firem, díky čemuž se ve městě mohlo uplatnit i mnoho mimohradeckých podniků.
Jedním z nich byla stavební firma Františka Komárka z blízkých Svobodných Dvorů, disponující vlastní cihelnou.
Vila má ostré geometrické rysy.
Komárkova slibně se rozvíjející stavební společnost se ve svém portfoliu mohla pochlubit řadou prestižních realizací.
Finanční možnosti, ale i stavebníkova touha žít ve vlastním domě, reprezentujícím zároveň moderní stavební firmu, přivedly stavitele k rozhodnutí postavit si ve Svobodných Dvorech (tehdy samostatné obci) vlastní vilu.
K jejímu projektu vyzval svého spolužáka a přítele ze studií na královéhradecké reálce architekta Vojtěcha Krcha.
Nákres představuje pohled na vilu z ulice.
V roce 1925 získal Vojtěch Krch autorizaci a začal pracovat jako samostatný architekt, urbanista a teoretik.
Vila Františka Komárka, kolaudovaná v roce 1927, byla zřejmě jednou z architektových prvních samostatných realizací a vůbec první soukromou stylově čistou, puristickou budovou na Královéhradecku.
Dobový snímek zachycuje někdejší podobu vily.
Dům, zasazený do rozlehlé zahrady, měl velkoryse uspořádané obytné přízemí. Jeho středobodem byla obytná hala se zimní zahradou, tehdy uzavřená velkým americkým stahovacím oknem. Tato nadstandardně řešená místnost byla skrze skleněnou posuvnou stěnu propojena s jídelnou, na kterou přímo navazovala kuchyně s nezbytným zázemím.
Nákres představuje stranu vily obrácenou do zahrady.
Do patra s velkou terasou projektant umístil vedle trojice pokojů (z nichž byl jeden i pro hosta) také ložnici majitele, kterou prostřednictvím šatny spojil s koupelnou.
Vila, patřící ke skupině Krchových prací, které osobitým způsobem kombinují zdánlivě protikladnou puristickou jednoduchou architekturu s výraznější expresionistickou estetikou, nezůstala osamocena.
O dva roky později se majitel úspěšné a prosperující firmy, příznivec strohé moderní architektury, rozhodl pro stavbu nového, většího rodinného sídla ve funkcionalistickém stylu, ve kterém se bezpochyby zhlédl. Stavbu navrhl opět architekt Krch. Tato vila ale na rozdíl od té první bohužel do dnešních dnů nepřežila.
Zdroj: Slavné vily Královéhradeckého kraje, Jakub Potůček
