Mladí manželé žijí svůj život mezi obrazy

Článek

Návštěvníka v bytě o rozloze přibližně 200 m² na první pohled zaujme velké množství čistě bílých stěn. Ty zde nejsou ponechány náhodně.

Architekt vyšel vstříc největšímu koníčku majitelů, kteří jsou vášnivými sběrateli obrazů, a nabídl jim tak pro ně dostatek prostoru, jenž na první pohled připomíná prostředí galerií.

Hned u vchodu návštěvníka pobaví a zároveň zaujme řešení věšáku na oděvy.

Obrazy pak v bytě doplňují další umělecké prvky, jako například světelná mozaika nad manželskou postelí a také velkoformátový obraz natištěný na skleněném panelu nad kuchyňskou pracovní deskou.

V tělese schodiště je zakomponovaná krbová vložka a také úložné prostory na dřevo.

Honzovu pec připomínající nábytek se obtáčí okolo rozložitého fíkusu.

Umělecky působí také nově vytvořené kruhové okno, které vizuálně propojuje koupelnu v horním podlaží s obývákem dole. Okno lze samozřejmě v případě zastínit, slouží k tomu elektricky poháněné žaluzie.

Velké bílé plochy na stěnách jsou ponechané pro další výtvarná díla, která do domácnosti ještě s postupem let nepochybně přibydou.

Večery jsou v obývacím pokoji díky prosklenému šikmému stropu působivé.

Samotný byt vznikl v 90. letech minulého století v půdních prostorách činžovního domu. A už tehdy byl navržen s velikou pečlivostí a promyšleností. Jeho dispozici proto takřka nebylo nutné při současné proměně nijak významně měnit. Nejmarkantnější úpravou je tak již zmiňované kruhové okno.

Interiér je plný zajímavých nápadů a řešení. Je radostí návštěvníka objevovat je.

Jeden z obrazů je na podsvíceném skleněném panelu v kuchyni nad pracovní deskou.

Domácnost zařízená ve světlých barvách má velice jednoduché, a především logické uspořádání - srdcem spodního podlaží, kam se přichází z chodby domu, je obývací pokoj, jehož živou dominantou je rozložitý fíkus. Okolo něj jako by se pak obtáčel nevšední, přímo pro tento prostor navržený kus nábytku. Sestává z několika částí, které dohromady vytvářejí víceúrovňovou platformu. Ta v sobě ukrývá pohovku, knihovnu, konferenční stolek, taburety, děti zde naleznou prostor pro vytvoření bunkru. Celek pak může evokovat i tradiční „Honzovu pec”.

Jídelní zóna navazuje na kuchyň. Od obývacího pokoje je nejdále.

Přímo v centrální části bytu je umístěno schodiště, jehož spodní část je velice nápaditě využita jako krb se zásobníky dřeva.

Svou vlastní zónu na otevřeném plánu půdorysu spodního podlaží nalezla kuchyň řešená dvěma proti sobě umístěnými liniemi skříněk a pracovních ploch. Za ní pokračuje jídelní kout, na nějž v exteriéru navazuje jižně orientovaná terasa s možností posezení a výhledem na okolní střechy.

Z teras je hezký výhled na pražské střechy.

V pracovně, jež může sloužit jako pokoj pro hosty je sklopná postel ukrytá v bílé skříni.

Vedle kuchyně se pak vstupuje do pracovny, jež může sloužit i jako hostinský pokoj. Slouží k tomu sklopná postel.

Horní podlaží je ryze klidovou zónou, jsou v něm dva pokoje a ložnice majitelů, z níž se vychází na samostatnou terasu, opět s posezením. Na patře je rovněž zmiňovaná koupelna s kruhovým oknem.

V horním podlaží je celá jedna stěna tvořena jen úložnými prostory.

Kovové zábradlí v horním podlaží působí subtilním dojmem.

Čisté linie a střídmá volba barev, kde se na paletě doplňují bílá, černá a žlutá, podporované přírodním dřevem, nejsou ale téměř tím hlavním, co návštěvníka tohoto pražského bytu zaujme nakonec nejvíce.

Dříve či později totiž zaznamená velký počet nejrůznějších, nápaditě řešených detailů a prvků, které se pak s radostí pustí hledat, aby mohl znovu a znovu obdivovat jejich účelnost a zároveň i hravost.

Ať to jsou úchyty k zavěšení kusů prádla, implementované do zrcadlové stěny, elegantně řešené poličky v pracovně, anebo pojízdný černý žebřík umožňující pohodlný přístup k horní řadě skříněk v patře. Mimochodem, množství úložných prostorů je další položkou na seznamu výjimečných vlastností bytu.

Zajímavým prvkem je napříkladi světelná mozaika na postelí z masivu v ložnici, jejíž čelo se táhne přes celou délku pokoje.

V ložnici je zopakován i hezký nápad s úchytkami na zavěšení oděvů.

Největším zážitkem však ale nakonec zůstane pro většinu návštěv stejně pohled na skulpturálně řešený a dřevem obložený výklenek se solitérní, bílou vanou. Architekti zde pracovali s prvkem překvapení, který se nádherně vydařil.