Článek
Žádost o postavení jednopatrové rodinné vilky na parcele v městské části Luhačovic pochází z třicátých let 19. století. S rozvojem lázní se začaly stavět nové nájemní vily až po přechod přes mlýnský náhon. Strouha z náhonu vedla před vchodem vily a musela být přemostěna betonovým mostkem a zabezpečena oplocením, také podle návrhu Bohuslava Fuchse.
Stavebníkem byla Kristina Ambrožová, která si dala se svým manželem podle Fuchsova návrhu dva roky předtím postavit jeden z penzionů v Bílé čtvrti.
Stavba má střídmé a jednoduché tvary.
Vznik vily Sáva v Luhačovicích je jednou z variant řešících úspornou dispozicí otázku „domu pro každého“. Měla být příkladem stavby ve stylu přímořských letovisek, sloužících k relaxaci a odpočinku a současně názorným příkladem a vzorem moderního a finančně úsporného bydlení v lázeňském městě.
Zamýšlený účinek a navození požadované atmosféry podtrhovalo i původní barevné řešení doplňující bílou fasádu jasně modrým podbitím střechy a žlutými rámy oken. Vila měla devět pokojů, kuchyň s příslušenstvím a společnou jídelnou, nechyběly sklepy a prádelna v částečně zapuštěném suterénu do svahu.
Komfort bydlení zvyšují balkonky.
Hluboko do fasády byl prolomen vstup do vily. Podlaží nad ní vynášel kulatý rohový sloup. Vznikla vstupní terasa přístupná z hlavní komunikace chodníkem přes most. Zároveň umožňovala posezení před vchodem a přímý vstup do okolní zahrady. Vilu majitelé později prodali, ale sloužila nadále jako penzion.
Ke stavebním úpravám došlo v roce 1940. Byla zasklena veranda a přistavěn dřevník. Později došlo i k přestavbě prvního patra na byt. Do vily se pak nastěhovaly dvě rodiny a staly se spolumajiteli. V interiéru se zachoval původní vestavěný nábytek, dřevěné dveře, částečně zařízení kuchyně, koupelny a keramické dlažby a obklady.
