Domov mladé designérky lze snadno měnit podle aktuálních potřeb

Yollanda zdědila domek v malé rezidenční čtvrti na severu Madridu po babičce. Je to spíše drobné přízemní stavení, jehož největší devízou je veliká zahrada rozkládající se za ním.

Yollanda má interiér domu rozdělený do dvou částí. Do prvé jsou soustředěny prakticky veškeré užitné funkce, druhá zůstala ponechána v největší možné míře prázdná.

Užitnou část zaplňuje trojice dřevěných a velice variabilních zavěšených úložných prostorů, které se pohybují po kolejnicích. Prostým zasouváním a posouváním, otvíráním a vyklápěním Yollanda odhalí vždy jen tu část a to vybavení, které právě potřebuje. Tu ke spánku, tu k četbě, tu k práci, tu k vaření. Vzhled jejího domova se tak v průběhu dne neustále proměňuje.

A právě ona proměnlivost je ústředním tématem Yollandina domova. Architekti poukazují na skutečnost, že naše běžné byty vypadají většinou tak, že se svým majetkem, svými věcmi poněkud neplodně obklopujeme.

Prakticky každý svůj pokoj podvědomě organizujeme tak, že všechny skříňky, poličky a vitrínky umístíme po jeho obvodu a uprostřed toho všeho se ocitáme my. Naše bezprostřední okolí pak více či méně zrcadlí naši vlastní osobnost a zároveň nás prezentuje před návštěvami.

Ať chceme, či ne, stáváme se tak každý sám interiérovým designérem pracujícím především na emocionální bázi.

V Yollandině bytě naproti tomu není na nefunkční výstavky hmotných statků místo. Její předměty věrně doprovázejí svoji majitelku na každém jejím kroku. Téměř by bylo možné říci, že víří jejím domovem spolu s ní, nebo ještě lépe – jí v patách.

Architekti jen s lehkou nadsázkou popisují Yollandin den zhruba takto: „Ráno se s ní probudí všechny její knížky a poskládají se k sobě společně se vším šatstvem. Postel zmizí, když Yollanda usedne ke kávě, a tehdy na ni opět vykouknou její knihy. Poté následuje další přesun a objeví se sprchový kout. Dopoledne má Yollanda schůzku s klientem a poté se veškeré nádobí začne v pečlivě vyrovnaném šiku pomalu vkrádat do kuchyně. To je také doba, kdy se opět hrdě objevují knihy. Po obědě se vynoří veliká kulatá tabule. Známka, že Yollandu čeká další schůzka.“

Protože se celý návrh Yollandina domu točí okolo myšlenky osobního majetku a jeho prezentace, málokoho patrně překvapí název tohoto projektu – All I Own House, volně přeloženo jako Dům a v něm vše, co vlastním.