Článek
Dokumentační centrum architektury Severočeského muzea má ve sbírce mimo jiné dokumenty Karla Hubáčka nebo Miroslava Masáka, významných zakladatelů libereckého SIALu a Školky SIAL. Jejich členem byl i Zdeněk Zavřel, který osobně svůj celoživotní archiv věnoval muzeu darem.
Impuls na shromáždění archivů významných architektů vzešel podle vedoucího oddělení dokumentačního centra Luďka Lukuvky od kolegů z Výzkumného centra průmyslového dědictví. „V podstatě jsme se takhle domluvili s pražskými kolegy. Že by bylo dobré soustředit některé archivy, pokud s tím budou souhlasit příslušní architekti. A to se podařilo, Zdeněk Zavřel souhlasil a díky jeho vstřícnosti jsme mohli přijmout tenhle dar,“ vysvětlil Lukuvka.
V Liberci jsou tak nyní veškeré dokumentace k architektově působení nejen u nás, ale i v Nizozemsku, kam v roce 1978 emigroval a strávil tam významnou část tvůrčího života. „Převažuje nizozemská kariéra mezi 80. a 90. lety, která je zásadní. Ze SIALu tam úplně všechno nebude, ale ty podstatné věci snad ano,“ uvedl Lukuvka s tím, že s architektem Zavřelem budou ještě vše společně procházet.
U příležitosti návštěvy Liberce Zavřel, který byl mimo jiné v letech 2005 až 2013 děkanem fakulty architektury ČVUT v Praze, vzpomínal na tehdejší rozdíl v práci v Nizozemsku a v Československu.
„Principiální rozdíl je v tom, že v Nizozemí si nikdo nic nedá projektovat, pokud to nechce postavit. Kdežto v Československu se jenom projektovalo a projektovalo, ale jestli se to pak také postavilo, to záleželo na okresních tajemnících strany, ne na penězích,“ vzpomínal architekt Zavřel s tím, že právě proto je v Česku tolik projektů, které nakonec nebyly realizovány.
Sám prý navrhl jen málo domů, které by se pak nepostavily. Z působení v tehdejším Československu patří k jeho nejznámějším, avšak nakonec nerealizovaným námětům návrh z konce 70. let, kdy s Daliborem Vokáčem vymysleli objekt na Sněžce, který měl být jakýmsi zakončením zdejšího vrcholu. Šlo o jeden z nejvýraznějších návrhů tehdejší doby, dodnes připomínaný.
„Tehdy jsme si naivně mysleli, že ten návrh se realizuje. Mysleli jsme, že to bude druhý Ještěd. Měla se postavit i lanovka. Jednalo se dokonce tehdy v roce 1975 už i o nákupu švýcarské lanovky,“ popsal Zavřel. Ještě o rok později se o projektu diskutovalo, ale nakonec z něj sešlo.
Mezi významné práce Zavřela patří projekt nizozemského velvyslanectví v Akkře, hlavním městě Ghany, přestavba nizozemské ambasády v Praze, řada bytových, školských a užitných staveb v Rotterdamu i Amsterodamu nebo experimentální projekt Urban Villa in Amstelveen.
Model ambasády v Ghaně, který je nyní součástí archivu.
