Článek
„Investujeme do záchrany objektu, který je podle všeho posledním dochovaným zařízením svého druhu na světě,“ prohlásil primátor Roman Zarzycký (ANO). „Práce spouštíme v roce, kdy tato stavba slaví sto let od svého uvedení do provozu. Náš cíl je jasný. Odkaz, který nám zanechali naši předci, zachovat i pro další generace,“ uvedl primátor.
Filtrační technologii, která měla Plzni zajistit dostatek pitné vody, dodali Francouzi, jinak se ale na projektu trojlodního, 125 metrů dlouhého industriálního „chrámu“, zapuštěného do svahu areálu, podílely proslulé plzeňské osobnosti a firmy: architekt Hanuš Zápal, stavební společnost Müller & Kapsa a Škodovka.
„Postavili to tak skvěle, že na to za sto let nikdo nemusel sáhnout,“ poznamenal Ladislav Silovský, publicista, který se historií plzeňské vodárny dlouhodobě zabývá. Čas se nicméně na stavbě podepsal a její stav se rychle zhoršoval – střecha je děravá, dovnitř zatéká a zdi trpí.
Sádky pojedou dál
Rekonstrukce počítá jen s minimálními zásahy do původního řešení budovy. „Stávající ocelová konstrukce střechy, kterou vyrobily Škodovy závody, zůstane zachována,“ potvrdila Veronika Vítová, vedoucí magistrátního odboru správy infrastruktury. „Kompletně ji ošetříme a obnovíme střešní plášť – dřevěné krokve, bednění, krytinu, zrepasujeme světlíky,“ doplnila. Dojde i na sanaci železobetonového nosného systému, fasád, oken či dveří.
Původnímu účelu přestal objekt sloužit téměř před třiceti lety. Dlouho byl prázdný, od roku 2015 využívá bývalé filtrační bazény společnost Chabal fish, která zde provozuje rybí sádky. Stavební práce jejich činnost nemají ohrozit. „A to díky tomu, že rekonstrukce poběží postupně, po etapách,“ řekl Novinkám provozovatel sádek Jan Mikač.
Každá ze tří lodí haly se rozdělí na polovinu, až skončí práce na jednom úseku, přesune se stavební firma na další. „Pod tou částí, kde bude zrovna probíhat rekonstrukce, bazény překryjeme bedněním a plachtou, voda i ryby tam zůstanou,“ vysvětlil Mikač.
V plánu jsou prohlídky
Sádky se specializují na chov jeseterů, plave jich tady nějakých sedmdesát tisíc, od malých určených do jezírek po větší, kteří skončí na talíři. Nabídku doplňují okrasné ryby. Zatím sem mohli nahlédnout jen zákazníci.
„Uspořádali jsme ale ve spolupráci s Ladislavem Silovským i několik mimořádných prohlídek a měly mimořádný ohlas. Do budoucna se s prohlídkovými okruhy počítá, třeba osvětlení je na ně vyprojektované. Předpokládám, že budou fungovat v nějakém pravidelném režimu,“ uzavřel Mikač.
Výstava o Chabalově filtraci bude od 21. září k vidění na panelech v přilehlém lesoparku Homolka. Francouzský systém byl schopný Plzeň ročně zásobovat téměř deseti miliony kubíky pitné vody, přitom obsluhu rozlehlého komplexu zvládlo pouhých šest pracovníků.
