Půdní byt si troufl na vestavěné patro mezi krovy

Půdní byt, který prošel kompletní rekonstrukcí, se nachází v lukrativní pražské lokalitě. V místě, kde se „potkávají“ historické domy s industriálním kouzlem a kde se vyplatí do nemovitosti investovat.

Prošel si dost radikální rekonstrukcí. Předchozí dispozice byla kompletně změněna: vzniklo zde nejen vestavěné patro jako otevřená galerie, ale hned u vstupu do bytu i prostorná předsíň s velkorysou šatní skříní.

Hlavní obytná místnost díky své velkorysé výšce majitele přímo vybízela k vytvoření svébytného patra. Skvělý nápad si ale vyžádal otázky: mít metry navíc je fajn, ale jak to provést, aby patro nezastínilo podlaží pod ním? Aby nepůsobilo „těžkopádně“, ale maximálně odlehčeně.

„Patro jsme se snažili navrhnout co nejsubtilněji. Základem jsou ocelové HEB profily, mezi které je kladeno souvrství podlahy. Skládá se ze tří polí, přičemž dvě jsou plná a jedno je opatřeno pochozím sklem,“ říká k návrhu architekt Miroslav Stach.

Za prostor horního patra jsou dnes majitelé moc rádi a využívají ho jako pracovnu i klidovou zónu s pohodlnými sedacími moduly. Samotné schodiště, které k němu vede, je řešeno jako prostorová skládačka. Nastupuje se na něj přes široký schod zapasovaný do knihovny.

Kuchyň funguje jako místo pro setkávání s přáteli, v němž se pravidelně vaří. Proto nás nepřekvapí, že záliba se propisuje i do vybavení a ergonomického uspořádání.

Praktický kuchyňský ostrůvek rozšiřuje pracovní plochu a zároveň otevírá prostor pro vaření směrem do místnosti. Na něj pak navazuje rozkládací jídelní stůl v dřevěném dekoru, který je doplněn kontrastními černými židlemi.

Zajímavým prvkem v kuchyni je také polouzavíratelná nika. Rozšiřuje pracovní linku směrem do L, která slouží k uložení menších kuchyňských spotřebičů.

„Důležité bylo, aby prostor plnil nejen funkci kuchyně a jídelny, ale museli jsme ponechat zároveň pohodlný přístup do zadního pokoje. Ten se nachází za dveřmi, které jsou skryté v nábytkové sestavě vysokých kuchyňských spotřebičů,“ říká architektka Jana Stachová.

Prostor vnímáme jako vizuálně příjemný a klidný, když vše spolu hezky „hraje“, nic nás neruší. Vypadá to jednoduše, ale docílit toho bývá úkol nejtěžší. Zvláště v tak specifickém prostoru, jakým je koupelna. A co teprve, když jsou koupelny hned dvě!

Stoprocentně platí, že je nutné vše promyslet do detailu. Povedlo se, protože místnosti jsou jako „sestry“, které si rozumí. To znamená, že ladí: odstínem, materiálem a stylem.

Menší koupelna je součástí ložnice a je od ní vizuálně oddělena kouřovým sklem. Zelenkavý obklad v dekoru terazzo doplňuje koupelnový nábytek z přírodního dřeva, transparentnost dodává prostoru sprchový kout se světlými obklady a kulaté zrcadlo s nepřímým LED osvětlením.

V této koupelně nešlo vytvořit odkládací niky, ale architekti přišli s báječnou vychytávkou: využili designově zajímavé magnetické poličky. Ty lze snadno přichytit na skleněnou zástěnu, nastavit do potřebné výšky a v případě potřeby přesunout i jinam.

Druhá koupelna materiálově navazuje na první: terazzo dekor je na podlaze a obkladu vany. Úložný prostor nabízí velkorysá zrcadlová galerka s LED podsvícením. Prostoru vévodí tmavý dřevěný nábytek v podobě skříňky pod umyvadlem a vestavné úložné skříňky nad toaletou. Jednolitá betonová stěrka ve světlém odstínu zde opticky zvětšuje prostor. Součástí této koupelny je i toaleta.

V obývací části je převýšená knihovna, která rámuje celou čelní stěnu při vstupu z chodby do bytu. V prostoru byla zároveň otočena původní pozice televize a pohovky, a tak majitelé mohou vnímat celou hloubku tohoto „edukačního prostoru“. Do horních poliček s knihami se dostanete jen díky teleskopickému žebříku.