Po 15 letech tento výjimečný dům konečně postavili. Má sedm vnitřních dvorků

M Residence vznikla původně jako jeden z prvních projektů studia už v roce 2011. Teprve o více než deset let později se našli majitelé, kteří se rozhodli dům skutečně postavit. Pro architekty to znamenalo neobvyklou příležitost vrátit se k vlastní práci a upravit ji podle toho, co se za roky praxe naučili.

Dům stojí na rovném návrší, nabízejícím nádherné výhledy i čelícím silným kykladským větrům. Už v prvotním návrhu architekti proto pro stavbu zvolili kompaktní čtvercový půdorys a výraznou obvodovou stěnu.

Na první pohled tak působí téměř uzavřeně a její uspořádání připomíná klášter. S tím rozdílem ovšem, že místo jediného centrálního dvora zvolili sadu sedmi menších dvorků, které rozptýlili uvnitř čtvercového půdorysu a každý z nich lehce natočili. Všechny dvorky tak nabízejí chráněný venkovní prostor a zároveň umožňují přístup denního světla do všech částí interiéru stavby.

Inspirací pro návrh byla architektura typická pro Kykladské ostrovy, mezi něž patří i proslulý Santorini. Tamní stavby jsou charakteristické geometrickými tvary a naprostým minimalismem, což architekti napodobili v návrzích tvarů jednotlivých místností.

Vytvoření vnitřních dvorků je pak inspirováno hlavně půdorysy klášterů, které se rovněž honosí masivním obvodem a chráněným vnitřním světem.

Třetí vzor architekti našli ve venkovské krajině – v nepravidelných kamenných zídkách, zemědělských stavbách a drobných hospodářských prostorech. Jejich vliv lze vnímat například v barevném provedení stavby, jež bylo v původním návrhu sněhobílé, nově je omítka pigmentovaná do měkké teplé barvy. A zároveň se venkovské stavby promítly i do řešení samotných dvorků.

Zatímco pokoje se drží geometrického tvarosloví, jejich okolí je mnohem organičtější. Nepravidelně tvarované dvory, chodby, zdi a vedlejší prostory vytvářejí až přírodně vyhlížející vrstvu, která jednotlivé místnosti propojuje. Uvnitř přísného čtverce se tak střídají rovné linie a zaoblené tvary.

Při pozdější úpravě se architekti snažili původní návrh zjednodušit a zároveň změkčit. Otevřeli obytné prostory více směrem do dvorů, zatímco vnější obvod domu naopak více uzavřeli a od okolí ho oddělili.

Proměnou prošel i vztah domu k terénu. Stavba stojí na mírně zapuštěném soklu, který po celém obvodu vytváří výraznou stíněnou spáru. Díky ní se zdá, jako by nízký hranol nad zemí nepatrně levitoval.

Snad nejvýraznější novinkou oproti původnímu návrhu je přidaný bazén. Architekti jej pojali jako samostatný geometrický prvek – čtverec – pootočený vůči hlavnímu objemu a jakoby zasunutý pod něj. Dům se tak jakoby vznáší nad částí bazénu.

Z dálky M Residence stále působí jako jediný jednoduchý objekt usazený na vrcholu kopce. Teprve uvnitř se jeho zdánlivá uzavřenost rozpadá na sled místností, průchodů, dvorů a chráněných venkovních prostorů.

Na výsledku je přitom zajímavé nejen samotné řešení domu, ale i jeho dlouhá cesta od návrhu k realizaci. Více než deset let odstupu umožnilo architektům podívat se na vlastní ranou práci kriticky a některé její principy zachovat, jiné naopak zjemnit. Vila se tedy nejen dočkala dokončení, ale zároveň se stala záznamem proměny samotného studia, které ji navrhlo.