Článek
Zelená, modrá, petrolejová, růžová, měděná nebo okrová se v interiéru střídají poměrně odvážně. Architekti je však neskládají všechny do jedné místnosti, ale používají je k odlišení jednotlivých částí interiéru. Společným základem zůstávají bílé stěny, dubové dřevo a několik materiálů, které se napříč podlažími opakují.
Dobře je to vidět v kuchyni. Hluboký modrozelený odstín skříněk doplňují měděné detaily a téměř černá pracovní deska z mastku, proti nimž stojí světlý dubový ostrůvek s teracovou deskou. Kontrast je výrazný, ale estetický. Podobně funguje jídelna, kde dlouhou stěnu pokrývají subtilní dubové lamely a barevnost přebírá hlavně rozměrný obraz.
Dispozice a uspořádání triplexu
Neobvyklá dispozice vznikla spojením dvou samostatných bytů v jednom domě. Rodina nejprve několik let využívala zadní duplex, tedy bydlení rozložené do dvou úrovní směrem do zahrady. Když se později uvolnil také přední triplex, který zabíral tři podlaží v uliční části domu, mohly se oba byty spojit. Architekti odstranili část příček a vytvořili z nich jeden domov rozložený do tří hlavních úrovní.
Prostřední podlaží se stalo centrem každodenního života – nachází se tu obývací pokoj s krbem a jídelna s kuchyní, které pokračují směrem do zahrady. Na stejné úrovni se nachází také hlavní ložnicové apartmá, rovněž se vstupem do zahrady.
Ve spodním podlaží jsou situovány klidnější prostory – rodinný pokoj, pokoj pro hosty, pracovna a koupelny. Nad hlavní obytnou úrovní pak vznikl uvolněný salon s ukrytým čtenářským koutem a další koupelnou. Nový můstek navíc propojil obytnou část přímo se zahradou, takže už do ní není nutné procházet přes ložnici.
Tapeta tu není jen dekorací jedné stěny
Zatímco v českých interiérech bývá výrazná tapeta často vyhrazena jedné akcentní ploše, tady s ní architekti zacházeli mnohem sebevědoměji. Pracovnu obklopuje ze všech stran kresba korun stromů, pokoj pro hosty se mění v ilustrativní lesní krajinu a malá toaleta pracuje s přímořským motivem.
Největší překvapení se ale skrývá v horním salonu. Za modrošedými okenicemi je schovaný malý, ale výrazný čtenářský koutek s podmořskou tapetou, vestavěným posezením a oranžovou chobotnicí. Právě podobná zákoutí ukazují, že interiér může mít i humor a nápad či špetku bizarnosti.
Ložnici zútulňuje dřevo
Hlavní ložnice je proti ostatním místnostem překvapivě klidná. Tmavě modrošedé stěny doplňuje plocha ze svislých dubových lamel za postelí s integrovanými nočními stolky. Dřevo místnost opticky otepluje a stejný motiv pokračuje i v koupelně s teracem, tmavým kamenem a drobnou geometrickou mozaikou ve sprše.
Právě malé obklady vyžadují při pokládce více pečlivosti než velkoformátové desky, odměnou je ale jemná struktura, která dobře funguje i na větší ploše.
Ještě odvážnější je spodní rodinná místnost, kde teraco přechází z podlahy na stěny a poblíž dveří do zahrady stojí samostatná měděná vana inspirovaná japonským hlubokým koupáním, která v prostoru funguje téměř jako solitérní kus nábytku.
Odvaha pracovat s jedním silným povrchem
Styl i velikost tohoto bytu jsou běžnému českému bydlení vzdálené, přenositelná je ale práce s výraznými povrchy. Není nutné kombinovat vše – teraco, měď, několik tapet a tmavou kuchyni – v jediném bytě.
Stačí si vybrat jeden princip, např. nápadnou tapetu místo množství dekorací, tmavší kuchyň se světlým ostrůvkem, dřevěnou lamelovou stěnu za postelí nebo drobnou mozaiku ve sprše či za umyvadlem.
Upper West Side Triplex ukazuje hlavně to, že osobitý interiér nemusí vznikat přidáváním dalších věcí. Někdy stačí dát větší prostor barvě, materiálu nebo vzoru.
