Nevzhledný byt se proměnil v důstojný domov pro matku s dcerou

Andrea studuje posledním rokem na České zemědělské univerzitě v Praze, v červnu minulého roku se stala majitelkou malého bytu. Přepsal ho na ni dědeček – otec maminky. Sám se přestěhoval k babičce, se kterou se před lety rozvedl. Babička je totiž nemocná, rodina se o ni stará a dědeček hlídá, aby se babičce nic nestalo.

Andrea v bytě bydlí se svojí maminkou. A konečně po letech bydlí ve svém. V minulosti bydlely hlavně po podnájmech, u maminčiných partnerů a kdysi také u babičky. Rodiče Andrey jsou rozvedení.

Rodina bydlela společně v pronajatém rodinném domě. Když se maminka rozhodla od exmanžela odejít, všechny její věci, včetně hraček a fotografií Andrey, vystěhoval a zřejmě vyhodil.

Andreu pak vychovávala jen maminka. A neměly lehký život. Maminka měla tři práce, aby je uživila. Andreu na základní škole šikanovali právě kvůli chudobě. Nenosila sice značkové oblečení, ale díky maminčiným brigádám mohla jezdit na školy v přírodě. I za to jí Andrea chtěla poděkovat. Chtěla pro sebe a maminku důstojné bydlení.

Maminka je navíc po operaci páteře a kolene. Má částečný důchod a práci se svým zdravotním stavem hledá jen těžko. Andrea si přivydělává. Nedílnou součástí života obou žen jsou dvě fenky belgického ovčáka. První fenku Bacardi dostala Andrea za maturitu. K té druhé přišla nedopatřením – na čas se jí ujala, fenka se na ni upnula, a když pak její majitel zemřel, nemohla fenku Cookie nechat na holičkách.

Na pár metrech čtverečních, v jedné místnosti a na jedné posteli tak bydlí všichni – maminka, Andrea a dvě feny.

Garsonka v pražském paneláku byla ve špatném stavu. Zařízení bylo staré, jedna místnost sloužila jako kuchyň, obývák, ložnice, studovna a pelech pro dva psy. Navíc měl děda v bytě sklad různých věcí.

Kuchyň byla spíš skříňka na nádobí s dřezem. Matka s dcerou si vařily v mikrovlnce, protože vařit na malé plotýnce se ani moc nedalo. Andrea téměř každý den volala mamince, aby jí přečetla nabídku ve školní jídelně. Jídlo pak nakoupila i pro ni do krabiček. Kdyby měly kuchyň, rády by si vařily.

Nová kuchyň s pořádnou plotnou a myčkou tak byla dárkem hlavně pro maminku, která má důvod zase začít vařit. Výsledkem proměny měl být podle přání moderní multifunkční prostor. Spaní pohodlné pro maminčina nemocná záda, pro Andreu i pro obě fenky.

Koupelna byla umakartová s malou vanou. Andrea chtěla sprchový kout. Protože s fenkami spí v jedné posteli, musí je každý večer pořádně umýt, a to je ve vaně hodně obtížné. V bytě nebyla ani pračka, takže ženy jezdily prát a sušit prádlo k dědečkovi.

Andrea si přála funkční kuchyň, koupelnu a pohodlnou postel pro sebe, ale hlavně pro maminku. Jako překvapení dostaly obě ženy proměnu celého bytu, a to včetně nové koupelny.

V „dědově“ kumbále vznikla plnohodnotná funkční kuchyň. S myčkou, troubou, varnou deskou a lednicí.

Kuchyň je v šedé barvě s betonovou pracovní deskou. V chodbě jsou velké šatní skříně, čímž se vyřešilo ukládání věcí. Na podlaze je betonová stěrka. Spaní designéři vyřešili tak, že nechali u truhláře vyrobit pódium na míru. Pod matracemi jsou v pódiu vyklápěcí dveře, tím pádem další úložný prostor.

V místnosti zbylo i místo na jídelní stolek a křesílko. Ve stejné úrovni jako pódium je i místo na pelech pro psy.

„Okamžitě bylo jasné, co provedeme s koupelnou a toaletou," poznamenávají designéři Andrea Hylmarová a Marek Povolný. „Čím déle jsme chodili po bytě, tím začínalo být více a více jasné, že chceme vyčistit komoru a přesunout do ní kuchyň."

Nápady se zrodily přímo na místě. Hlavních problémů bylo hned několik. Absence funkční kuchyně, nemožnost praní prádla, špatné podmínky pro spaní, hygienu, nedostatečné osvětlení.

Největší výzvou byl jednoznačně přesun kuchyně do komory a dotažení vedení kanalizace, vody a elektrických rozvodů do těchto míst. Vše se řešilo pomocí jádrového vrtání do panelů a vedení médií pod stropem suterénu.

„Jsme moc rádi za nové zónování bytu – dá se oddělit spaní od zbytku bytu (v garsonce to rozhodně není jednoduchý úkol). Baví nás i barevné řešení a užití epoxidových stěrek na podlaze i na stěnách koupelny," doplňují designéři.

Styl proměny je jednoznačně současný, moderní. Tento výrazově jednoduchý až minimalistický styl umožnil byt „nezaplácat“. A to je u takto malého jednoprostorového bytu velmi důležité. Barevně se byt nese v bílých a šedých tónech s černými doplňky.

Důležité pro pocit z většího prostoru bylo použití bezespárových podlah – v tomto případě epoxidové stěrky. Ta se nachází i v koupelně místo klasického keramického obkladu. Stávající nábytek byl odstraněn a nahrazen truhlářskými konstrukcemi na míru, které umožňují lépe využít stísněný prostor.