Mezonetový byt, jehož předností je jednoduchý a čistý prostor

Z rozlehlé terasy bytu se otevírá nádherný pohled na brněnské panoráma. V zeleni zasazený mohutný hrad Špilberk, na druhé straně dvě štíhlé věže Petrova, bílé a žluté fasády okolních domů a fascinující bílé mraky na modré obloze.

Volné stavební parcely v Praze, Brně nebo v dalších našich velkých městech v jejich centrech opravdu moc nenajdete. Někdy ale stačí se podívat k obloze, jako se to stalo v tomto případě, a volná plocha ke stavění se najde třeba na ploché střeše domu, který tu stojí již desítky let. A pak začne boj s byrokracií o několik desítek razítek.

Návrh střešní nástavby, její realizace a již zmíněný souboj s úředníky trval tři roky, ale povedlo, a nastal čas stěhování.

Mezonetový byt o podlahové ploše 105 m2 a 90 m2 teras představuje velkorysý prostor. Je situován v sedmém a osmém podlaží obytného domu a byl od počátku navržen pro rodinu s dvěma malými dětmi, jak konstatuje autor interiéru.

Spodní podlaží představuje dispozici 3 + kk s koupelnou, o patro výš je pak ještě jeden pokoj, rovněž se sociálním zázemím. Rodina, která tu bydlí už tři roky, zatím žije spíše ve spodní části bytu.

Příjemná je na tomto prostoru i skutečnost, že v něm nenajdete žádné zbytečné věci. Majitelé se totiž z duše neradi obklopují „harampádím“, jak svorně konstatovali.

„Jelikož děti jsou ještě malé, horní pokoj je zatím nevyužitý. Předpokládám ale, že v budoucnu bude tato místnost oddělená od zbytku bytu naopak výhodou. Ani horní terasu tolik nenavštěvujeme, děti si na ni chodí občas pouze hrát. Mají tu písek, skluzavku, mohou tu jezdit na odrážedlech, ale většinou je to po chvíli přestane bavit,“ vysvětluje architekt s úsměvem.

Ale pokud prý rodičům výjimečně vyjde čas, užívají si na horní terase příjemné večerní chvilky.

Interiér bytu je otevřený, čistý a zařízený skutečně jen praktickými věcmi. Částečně je to tím, že rodina tu žije, jak již bylo řečeno, teprve tři roky, ale větším dílem proto, že zbytečné věci jednoduše nevyhledává.

„S malými dětmi, které jsou velmi živé, není ani chvilka času na složité zařizování. A obklopování se harampádím, které zbytečně zabírá místo, jak už jsem říkal, přímo nesnáším. Mám rád jednoduchý, čistý prostor,“ dodává architekt.

Věci, které je potřeba uskladnit, zatím, podle jeho slov, zcela zaplnily komoru, standardní úložné prostory se nacházejí v ložnici a dětském pokoji.

K dojmu otevřenosti a volnosti prostoru velmi přispívá nábytek vyrobený na míru.

„Cenově je to stejně dostupné řešení jako kupovat hotové kusy, ale tento způsob lépe vyhoví požadavkům, je přesně určený pro daný interiér. Zakázku jsme svěřili námi prověřenému a odzkoušenému truhlářství Martin Štýbl,“ říká architekt.

Z dílny tohoto truhláře pochází nejen kuchyňská linka, ale také úložná skříň ve vstupní hale, nábytek v dětském pokoji, stůl i židle.

Interiéru vládne bílá barva na stěnách i nábytku. Oživení představují dva barevné pruhy na stěně a stropě procházející celým bytem, a světle zelené čelní plochy na nábytku a zádech kuchyňské linky, která je částečně umístěna v nice.

Varný a přípravný ostrůvek stojí v prostoru tak, aby ten, kdo vaří, byl v neustálém kontaktu s ostatními.

„Z jednolité bílé barvy více vynikne zdařilá, tedy pokud je zdařilá, hmota prostoru. Barevné prvky slouží pouze jako decentní prvek ozvlášťňující daný prostor,“ dodává Petr Bořecký. Pokud jde o materiály, nábytek, kuchyně i ostrůvek jsou vyrobeny z lamina, u pohledových stěn v lesklém provedení, pracovní deska je laminátová.

Architekt podotýká, že ostrůvek je nejoblíbenější pracovní plocha všech členů rodiny a nejvíce dětí. Zřejmě proto, že při práci u něj je člověk neustále otočen čelem do obývacího prostoru.

Televizní obrazovku byste v tomto bytě hledali marně. Z pohovky se sledují pouze filmy promítané dataprojektorem na plátno ukotvené na stropě nad francouzským oknem.

Při společném stolování se rodina kochá úžasnou dětskou kresbou, kterou vytvořila dcera, když jí byly tři roky. Kuchyňský kout doplňuje zajímavá fotografie autobusu.

„Škoda RTO je nejkrásnější autobus na světě, co se týče designu. Jeho autorem je slavný designér Otakar Diblík. Autorem fotografie jsem já sám a pořídil jsem ji při historické jízdě MHD. A obraz nad pohovkou? To je dílo známého brněnského architekta, mého kamaráda, Michala Palaščáka,“ doplňuje Petr Bořecký.

Koupelna ve spodní části bytu je kompletně obložena drobnou mozaikou, která patří k oblíbeným a již mnohokrát vyzkoušeným materiálům architekta Petra Bořeckého. Sprchový kout měl mít zástěnu, ale během užívání se zjistilo, že není potřeba.

„Nadstandardní prvky, například masážní systém ve vaně nebo ve sprše, tady opravdu nenajdete. I všem našim klientům vysvětlujeme, že je to vyhazování peněz, nikdo to nakonec nevyužívá," vysvětluje architekt.

V obývacím prostoru zaujímají své místo krbová kamna. Jejich instalace byla prý nenáročná. Topí se v nich ovšem jen výjimečně, dřevo se musí nanosit ze sklepa.

Celkové vytápění zajišťuje elektrokotel a majitelé jsou s topením elektřinou spokojeni i po finanční stránce.

„Tento způsob je v konečném součtu nejlevnější, protože máme nastavený výhodný tarif, a spolu se spotřebou za svícení, vaření, praní vyjdou náklady na 1900 korun měsíčně, a navíc pohodlně u jednoho dodavatele,“ komentuje.

Co bylo na realizaci tohoto příjemného bytu nejnáročnější?

„Žádné velké potíže jsme neřešili. Od začátku stavby do nastěhování uběhl více než rok, mnohem složitější bylo stavební povolení, jehož vyřízení trvalo dvojnásobnou dobu,“ podotýká.

Náklady na realizaci přitom podle jeho slov dosáhly přibližně 2,5 miliónu korun, některé práce zvládl majitel svépomocí. Největší investici do interiérového vybavení představovala kuchyně v hodnotě přibližně 90 tisíc korun bez spotřebičů, nábytek pak vyšel přibližně na 80 tisíc korun.

„Nové bydlení mělo nabídnout především otevřenou prostornou dispozici bez zbytečných chodeb. Více než technické vymoženosti je pro nás důležitá možnost využívat terasy a kochat se opravdu nádherným výhledem,“ říká Petr Bořecký a ještě dodává:

„Každý architekt je trochu ješitný, proto je nejlepší, když si své bydlení postaví sám. Nevýhodou je, když se návrh a realizace nepovedou, tak v tom musíte přesto bydlet. V tomto případě se to naštěstí nestalo."