Hlavní obsah

Kolik stojí domácnost den horka se zapnutou klimatizací

Bývá zvykem, že se na konci zimy ohlížíme po elektroměrech nebo plynoměrech s jistými obavami. Na kolik nás letos vyšlo topení a kolik budeme muset doplácet, říkáme si. S podobnými obavami po letošním tropickém létě už možná začínají zahlížet po elektroměrech i majitelé klimatizací. Jak moc je horka přijdou draho, to záleží nejenom na tom, jak dlouho měli klimatizaci během dne puštěnou, ale i na úspornosti jejich zařízení.

Foto: Shutterstock.com

Historické teploty mění i chování českých domácností. Klimatizaci už nepouštíme jen během několika horkých dnů, ale prakticky denně celé léto. (ilustrační foto)

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Náklady na provoz klimatizace závisí na výkonu zařízení, velikosti prostoru, venkovní teplotě a délce provozu.
  • Cena za chlazení domácnosti klimatizací může v průměru činit 10 korun denně, ale při extrémních vedrech se náklady mohou zvýšit až na trojnásobek.
  • Úsporný provoz klimatizace ovlivňuje nastavená teplota, rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou, doba provozu a pravidelná údržba filtrů.
Článek

Kolik přesně provoz klimatizace stojí, nelze určit jedním číslem. Záleží na výkonu konkrétního zařízení, velikosti a vlastnostech chlazeného prostoru, venkovní teplotě a na tom, jak dlouho během dne je klimatizace puštěná.

„Kolik budete platit za chlazení, poznáte také z energetického štítku své klimatizace. Údaje na každém štítku se liší podle konkrétního modelu, výkonu i multisplitové sestavy a vycházejí z průměrných hodnot pro mírné klima,“ vysvětluje Vladimír Havlíček z technické podpory společnosti Daikin.

Pro představu: v panelákovém bytě 2+1, kde se dvě místnosti chladí multisplitovou klimatizací s celkovým chladicím výkonem 4 kW, může podle Havlíčka činit spotřeba za celé léto přibližně 164 kWh. Při ceně elektřiny 6 Kč za kilowatthodinu to představuje zhruba 10 korun denně. Jenomže to je hodnota vypočítaná pro průměrné letní počasí. „Ve dnech, kdy udeří čtyřicítky, se náklady mohou zvýšit i na dvojnásobek až trojnásobek,“ upozorňuje proto Havlíček.

O něco vyšší náklady odhaduje Radek Šedivý z prodeje energetických služeb společnosti PREenergo. Dle jeho předpokladu může během tropických dnů vyjít provoz menšího systému s jednou až dvěma vnitřními jednotkami zhruba na 30 až 40 korun denně. I on ale upozorňuje, že jde o orientační částku, na níž má vliv spousta faktorů, třeba různé zeměpisné podmínky. „Jiné venkovní teploty panují na jižní Moravě a jiné třeba v Jizerských horách,“ připomíná.

Každý stupeň se počítá

Kromě již zmíněných faktorů se na konečné „ceně za horko“ podepisuje i způsob, jakým s klimatizací zacházíme. Předně je to teplota vnitřního prostoru, kterou si nastavíme. Podle technického specialisty společnosti Panasonic Heating & Cooling Solutions Radka Vanducha je v létě pro úsporné chlazení vhodné nastavit klimatizaci na 24 až 26 °C. Pokud si místo toho nastavíme například 22 °C, spotřeba vzroste. Zvýšení nastavené teploty o jediný stupeň může podle něj snížit náklady na chlazení přibližně o 6 až 10 %.

Rozumné je také nepokoušet se z bytu vytvořit lednici. Rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou je podle Vanducha vhodné držet kolem 5 až 6 °C. Klimatizace pak nemusí pracovat tak intenzivně a menší teplotní rozdíl je příjemnější i šetrnější pro organismus obyvatel domácnosti při přechodech z klimatizovaného prostoru ven do horka a zpět.

Související témata:

Výběr článků

Načítám