Jak správně skladovat palivové dřevo

Pokud kupujte již vyzrálé, tedy vysušené dřevo, jste na tom dobře. Stačí jej uskladnit na správném místě – a máte vystaráno.

Pokud si ale kupujete čerstvě natěžené dřevo, budete jej potřebovat nejprve vysušit, neboť má vysoký obsah vlhkosti a k okamžitému topení se nehodí.

Aby vyzrálo, suší se dřevo buď v sušárně, nebo na vzduchu. Málokdo si ale může dovolit vyhradit část domu jako sušárnu na dřevo. Sklep rovněž nebývá vhodný, to proto, že v něm může být příliš vysoká vlhkost a nedostatečné proudění vzduchu. Většinou tak připadá v úvahu jen možnost sušení venku. K tomu je třeba mít vyhrazený dostatečně velký, a navíc zastřešený prostor.

Venku sušené palivové dřevo nikdy neskladujte na zemi. Přímým kontaktem se zemí zachytí vlhkost, která způsobí plísně a hnilobu. Stalo by se tak zároveň pozvánkou pro dřevokazný hmyz.

Ideální je mít dostatečně velkou betonovou plochu, na kterou můžete palivové dřevo naskládat. Dostatečně ho proložte třeba pomocí trámků, aby mezi ním dobře cirkuloval vzduch.

Sušené dřevo ovšem nesmí ležet ani přímo na betonu. Betonové podlahy možná vypadají na první pohled suché, ale i z nich může stoupat vlhkost, kterou dřevo pohltí.

Hromadu dřeva bude rovněž třeba zakrýt. Nemáte-li krytý přístřešek, třeba zastřešenou venkovní kůlnu, použijte plachtu, kterou přehodíte přes horní část hromady dřeva. Lákavé je naskládat hromadu dřeva hned u zdi domu, abyste ho měli snadno po ruce. Nedělejte to. Od zdi domu může opět chytat vlhkost a též bude trpět špatnou cirkulací vzduchu.

Lépe prosychá už naštípané dřevo. Dobrým tipem je skladovat polínka křížem krážem a kůrou dolů. I samotná kůra se totiž stává určitým druhem bariéry ve schnutí. Možná si kladete otázku, jestli je velký problém, skropí-li dřevo jeden déšť, než ho stihnete naskládat do kůlny či krytého přístřešku. S tím si tolik lámat hlavu nemusíte. Déšť je pouze trocha povrchové vody, která se brzy odpaří.

Dlouhodobé prosychání je něco jiného – tam se uvolňuje voda vázaná uvnitř ve stěnách buněk dřeva.

Samozřejmě, dřevo nesmí být dlouhodobě vystaveno dešťům. To je špatně.

Nevyzrálé dřevo byste měli vždy skladovat vodorovně a proložené. Jakmile ale dostatečně vyschne, už na tom tolik nezáleží. Vysušené dřevo můžete skladovat i svisle. Rozhodnete-li se u vysušeného dřeva pro svislé skladování, i v tom případě musí být úložný prostor nad zemí, aby pod ním mohl proudit vzduch.

V případě měkkého dřeva, tedy například smrkového, borovicového, olšového či modřínového nebo lipového, bychom měli polínka nechat schnout alespoň šest měsíců. Z takového dřeva se pak dobře dělají třísky, je lehké a rychle hoří. Výborné je do krbu, kde dobře vytopí místnost.

U tvrdého dřeva, třeba bukového, březového, akátového, jasanového či habrového, je optimální doba sušení minimálně rok. Vyschlé tvrdé dřevo má vysokou a dlouhou výhřevnost a hodí se do kamen i kotlů.

Míru vysušení pak vždy můžete kontrolovat pomocí vlhkoměru dřeva. Seženete je ve většině hobby marketů za ceny od dvou set korun.

Dřevo, které je připraveno na topení, by mělo mít šedavou barvu a vonět, kůra se lehce štěpí a odděluje od dřeva. Klepnete-li dvěma správně usušenými polínky o sebe, při nárazu vydají dutý zvuk.

Zapálíte-li vyzrálé dřevo, bude příjemně praskat. Správně vysušené palivové dřevo dobře hoří. To znamená, že z ohně získáte více tepla a v komíně se bude tvořit méně dehtu.

Mokrá, nevyzrálá polena se naopak zapařují a syčí, špatně chytají a oheň hodně čmoudí. Většina energie se u nich totiž spotřebuje na odpaření vlhkosti.

Máte-li tu možnost, je ideální mít vždy určitou zásobu dřeva uskladněnou ve stejné místnosti, kde se topí, aby bylo dřevo už po ruce a zároveň v pokojové teplotě.