Článek
Zelené fasády vyniknou hlavně v městské zástavbě jak na rodinných domech, tak i na panelácích. V tomto případě nejde jen o estetickou roli, ale hlavně o praktické využití zejména v létě, kdy se teploty často vyšplhají nad 25 °C a rozpálený beton přidá dalších deset stupňů navíc.
Právě v tomto případě sehrávají popínavky významnou roli, a to nejen v souvislosti s kumulací tepla, ale i smogem a prachem. Kdyby jich bylo více, zharmonizovaly by prostředí a prospěly by také našemu zdraví.
Pestrý výběr popínavek
Pro pokrytí větších ploch jsou vhodné druhy, které se samy pnou, dokážou držet na zdi a nepotřebují žádnou nosnou oporu. Popínavky neponičí ani vyzrálou kvalitní omítku. Avšak v případě, že omítka padá, mohou časem spadnout s ní. Proto je vhodnější olupující se omítku nejdřív odstranit, pak ji popínavé rostliny ochrání lépe.
V našich podmínkách se daří např. břečťanu či přísavníku trojhrotému. Na domek, kde chceme ozelenit pouze část stěny, použijeme popínavé rostliny, které oporu vyžadují, čímž je usměrníme. Můžeme tak řešit situaci, kdy potřebujeme zkrášlit ošklivou stěnu garáže nebo kůlny a necháme ji obrůst.
Na konstrukcích pěstujeme liány, které se kolem nich ovíjejí, např. vistárii nebo podražec. Konstrukci vyžaduje i úponkatá réva, plamének anebo popínavky, které vyvazujeme, např. jasmín a pnoucí růže.
Liány se dobře pnou i po přirozených oporách, jakými jsou okapy, sloupy, hromosvody, ale tady musíme být obezřetní. K okapovým rourám nesázíme ovíjivé druhy, např. zimolez či vistárii, které by je zanedlouho rozdrtily.
Konstrukce pro rostliny
Vytrvalé rostliny časem dosáhnou značné hmotnosti, proto pro ně připravíme dostatečně pevnou oporu. Může to být mříž z dřevěných latí připevněná šrouby ke stěně. Dřevěná opora vypadá dobře a rostlinám prospívá. Svislé laťky jdou nahradit napnutými dráty. l
Dřevěnou konstrukci podložíme, aby se nedotýkala přímo zdi. Tím zabráníme zadržování vody a vlhnutí omítky od nasáklého dřeva. Prostor mezi nimi ponecháme kolem pěti centimetrů.
Konstrukce by neměla kotvit přímo v zemi, aby dřevo zbytečně nehnilo. Proto je lepší zavěsit ji stabilně na skoby a podepřít i ty druhy popínavek, které se k omítce na stěně umějí přichytit samy.
Světlo, půda a voda
Nejvhodnější dobou pro vysazování rostlin je jaro nebo podzim. Pro dobrý start potřebují kořeny dostatečný prostor a provzdušněnou půdu bohatou na živiny. Kolem zasazených rostlin nasteleme mulčovací materiál, podmínkou je dobrá propustnost vody. Vytrvalé rostliny usměrňujeme řezem, po kterém více kvetou.
Stálezelený břečťan se svými pěstebními nároky trochu vymyká. Může stát ve stínu, toleruje sušší půdu, nesnáší sluneční úpal, ale i on čas od času potřebuje zálivku. Na konstrukci ve stínu poroste i podražec a některé plaménky, vydrží tu i přísavníky, ale na podzim se neprobarví.
Vysloveně na jižní stranu se hodí trubač, vistárie a réva. Většina popínavek je nenáročná na půdu, ale výjimky potvrzují pravidlo: pnoucí hortenzie potřebuje kyselejší půdu, liány ocení kvalitní půdu a dostatek vody na začátku. Máme-li vlhkost v domě, liána ji spolehlivě odsaje.