Inženýrská komora ocenila nové luxusní bydlení v polyfunkční budově v Pařížské

Cena Inženýrské komory nehodnotí jen architektonickou stránku staveb, ale také jejich funkce a přínos v kombinaci s jejich pořizovací cenou a provozními náklady. Na rozdíl od běžných architektonicky zaměřených soutěží inženýrská ocenění dávají prostor také realizacím zaměřeným na infrastrukturní projekty.

Podmínkou pro účast v soutěži Cena Inženýrské komory je to, aby přihlašovatel díla byl řádným členem České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT), přičemž se musí na vzniku inženýrského návrhu významně podílet.

Do letošního ročníku soutěže stavební inženýři a další autorizované osoby přihlásili dohromady 66 návrhů. Šlo o realizace i záměry ve fázi projektu, které vznikly v letech 2022 až 2024. Pětičlennou odbornou porotu, která projekty posuzovala, vedla předsedkyně Renata Zdařilová.

„Zajímavé, ale zároveň i logické u většiny přihlášených staveb je, že ruku v ruce s relativně krátkým povolovacím řízením jde kvalitní projektová příprava. Jde o jasný signál pro stavebníky: kvalita při přípravě stavby většinou přináší i rychlejší povolení, a to s sebou přináší i rychlejší využití investice, ve finále tedy finanční profit,“ reflektuje společný rys soutěžních návrhů Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Polyfunkční budova Pařížská 25 získala díky progresivnímu přístupu, ale stavebně velmi citlivé obnově, nového ducha a vytvořila podle poroty důstojnou protiváhu k sousední výrazné stavbě hotelu InterContinental (dnešní Hotel Fairmont Golden Prague). Ze sídla bývalého Tuzexu tak po letech nedostatečného využití a se vstupem nového vlastníka vznikla nepřehlédnutelná budova s osmnácti luxusními byty a obchodními prostory.

Rekonstrukce zámku Týnec z období vrcholného baroka v Plzeňském kraji úspěšně prolnula minulost a současné umění. Porotci ocenili, že stavba vyrostla doslova z trosek. Za přesvědčivým výsledkem je souhra majitelů, zapojených odborníků i řemeslníků. „Spolupráce s novým majitelem trvá již více než deset let a je skvělá. Jeho představy a odborné znalosti z historie a umění jsou spojeny s myšlenkou maximálního využití tradičních materiálů, řemesel a historických postupů,“ shrnuje Václav Vlček, hlavní projektant stavby. Díky tomu byla podle něj i jednání s památkáři na mimořádně dobré úrovni.

Silniční galerie – Velký městský okruh Brno v úseku Žabovřeská II. usnadňuje automobilový a kolejový provoz a je i významným přírodním prvkem otevírajícím tuto lokalitu sportu a rekreaci v zeleni. Zásadní stavba řešící letité kolony aut podle poroty dokládá, kam se posunulo inženýrské umění v posledních letech. Výsledek totiž připomíná mostní galerie známé například z Alp.

Schwarzenberský železniční most v Červené nad Vltavou je zase podle odborníků mimořádným inženýrským dílem realizovaným v náročných terénních podmínkách, které zdařile spojilo moderní technologie s precizním stavebním řízením.

Čtyři oceněné stavby v hlavní kategorii doplnila Zvláštní cena za realizaci stavby, šest Čestných uznání a Cena veřejnosti.

Známy jsou také tři nové Osobnosti ČKAIT. Jsou jimi: specialista na stavby vodního hospodářství František Hladík, odborník na energetické stavby František Hrdlička a legenda mostních konstrukcí Jan Vítek.