Článek
V bytě na Hlinkách 46 v Brně, který před druhou světovou válkou patřil manželům Herdanovým, se vystřídala řada nájemníků. Jakou hodnotu prostor má, zjistila městská část až poté, co se odstěhoval ten poslední. „Město ani nikdo jiný netušil, že se v bytě mohou skrývat takové skvosty. Když jsem tam v roce 2020 přišel poprvé, už na první pohled mi bylo jasné, že je unikátní a že má mimořádnou architektonickou hodnotu,“ uvedl badatel Michal Doležel, který se o obnovu bytu zasloužil. „Bylo vlastně velké štěstí, že interiér zůstal po celou dobu takto zachovaný,“ konstatoval.
Záchrana bytu trvala bezmála šest let. Při jeho rekonstrukci spolupracovala městská část se Střední školou umění a designu a Vyšší odbornou školou v Brně. Ta provedla průzkum dochovaného mobiliáře a následně jeho kompletní restauraci.
„Mým úkolem byla povrchová úprava vestavěných skříní, konkrétně dvířek. Šelaková politura je poměrně složitá, proto to musí dělat jeden člověk, aby to bylo jednotné, protože kdyby každý dělal část, vypadalo by to vždycky trochu jinak,“ vysvětloval na místě při slavnostním otevření bytu Jakub Zábranský z Vyšší odborné školy.
Prostory budou sloužit k reprezentativním účelům, komentovaným prohlídkám nebo výstavám. „S Herdanovým bytem získává Brno další mimořádně cenný prostor, který připomíná prvorepublikovou architekturu i osudy lidí, kteří zde žili. Celá obnova byla velmi náročná především z restaurátorského hlediska,“ uvedl starosta městské části Brno-střed Vojtěch Mencl (ODS).
Rodinu našli podle iniciál na krbu
Největší cenností je podle Michala Doležela ozdobná mřížka na falešném krbu. „Nese totiž iniciály HR, tedy iniciály původních majitelů. Jen díky tomu se nám podařilo identifikovat původního vlastníka a rozkrýt celý příběh rodiny. Bez toho by to byl jen nějaký byt. My ale díky tomu známe i celý příběh,“ dodal Doležel.
Do záchrany funkcionalistického interiéru se zapojily desítky lidí, kurátoři, památkáři, restaurátoři i studenti. Do celkem pěti místností se vrátily vestavěné skříně, dřevěné obložení, dveře a nejrůznější další interiérové prvky. „Byt bude ve výpůjčce Muzea města Brna, které interiér Herdanova bytu doplnilo o dobové vybavení, jako jsou obrazy, nábytek a další doplňky. Zároveň připravujeme pro veřejnost celoroční program, o nějž je už nyní mimořádný zájem, vydali jsme průvodce a budeme pořádat komentované prohlídky,“ sdělil ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc.
Dům v ulici Hlinky vlastnil za první republiky židovský obchodník Eugen Teltscher se svou ženou Elsou. Jejich dcera Johanna se v roce 1933 provdala za Richarda Herdana. Otec nevěsty pravděpodobně nechal byt nově zařídit a daroval jej novomanželům. „Herdanovi se v roce 1938 odstěhovali za prací do jižní Afriky, díky čemuž unikli holokaustu,“ doplnil Michal Doležel.
Po válce byt sloužil k nájemnímu bydlení, poslední nájemníci se odstěhovali v roce 2016. Vestavěný nábytek i celková dispozice prostor se dochovaly téměř beze změn. Městská část proto přistoupila k postupné obnově.
„Od začátku jsme chtěli zachovat maximum původních prvků a vrátit bytu jeho tehdejší podobu. Nešlo o běžnou rekonstrukci, ale o velmi pečlivé úpravy, při nichž se řešil každý detail. Součástí prací byla rovněž instalace tapet, repase kamenných prvků či obnova původních povrchů,“ dodal radní městské části Brno-střed pro oblast investic a správy bytových domů Martin Drdla (ANO).
Podařilo se dokonce najít potomky Richarda Herdana. „Oba dodnes žijí v Austrálii a Kanadě. Poskytli nám řadu cenných informací a stejně jako já jsou nadšení, že se byt podařilo zachránit,“ dodal Doležel.
