Článek
Pětašedesátiletý bývalý armádní inženýr Andy Lowe pochází z Cardrossu ve Skotsku. Když v roce 1984 dostal výpověď z bytu v Southamptonu a odešel z práce, nový podnájem už nehledal. Místo toho zamířil na slavný Stonehenge Free Festival (tehdy největší setkání hippies ve Velké Británii), kde se připojil ke komunitě takzvaných New Age Travellerů. Vyměnil auto za historický autobus Bedford OB a vydal se na cesty po Velké Británii i mimo ni. Na cestách vlastně zůstal dodnes.
S manželkou Mel se setkal během svého poutnického života a společně si užívali „úžasný život“ jako tuláci. Během let vystřídali neuvěřitelnou řadu netradičních příbytků. Bydleli ve starých autobusech, hasičských vozech, stanech i jeskyních.
Výjimkou bylo jediné období. Když Mel onemocněla a podstupovala chemoterapii, tehdy šlo veškeré volnomyšlenkářství stranou a manželé se vrátili k běžnému stylu života v klasickém domě. V roce 2016, ve věku 57 let, Mel rakovině nakonec podlehla. Lowea už nic v jejich domě nedrželo, a tak se vrátil ke způsobu života, který si zamiloval.
„Žiji jako miliardář bez haléře v kapse. Ušetřil jsem statisíce liber za vodu, elektřinu a všechny další účty. Každý den je dobrodružství. Dostanu se na místa, kam nejspíš nikdy nevkročil jiný člověk,“ popisuje svůj život Skot v reportáži agentury SWNS.
Dnes obývá bývalý školní autobus, který pojmenoval Molly. Právě ten byl posledním vozidlem, které společně s Mel přestavěli na obytný prostor, a proto ho považuje za nenahraditelnou připomínku společného života.
Přestože se může zdát, že v autobusu na skotské Vysočině musí být v zimě nesnesitelná zima, Lowe tvrdí pravý opak. Teplo mu zajišťují kamna na dřevo a elektřinu vyrábějí solární panely. Dodnes vzpomíná na noc, kdy venkovní teplota klesla na -27 stupňů Celsia. Policisté tehdy přijeli zkontrolovat, zda jsou s manželkou v pořádku. Našli je prý, jak uvnitř autobusu tančí v županech.
Se svým neobvyklým způsobem života nezřídka naráželi na předsudky okolí. Lowe vzpomíná, že je lidé často označovali za líné tuláky a radili jim, aby si našli práci. Ve skutečnosti ale pracoval jako mechanik na volné noze, zatímco Mel sloužila dvanáctihodinové směny v domovech pro seniory po celé Británii. Další příjem získávali prodejem vlastnoručně vyráběných dřevěných výrobků a šperků.
Na veslici vyráží na opuštěné ostrovy
Po smrti manželky Lowe kvůli psychickým problémům pracovat přestal. Nepobírá ale žádné sociální dávky. Jídlo mu pomáhají zajistit přátelé a místní potravinová banka, část potravin nachází také na pobřeží. Nepoužívá běžnou koupelnu ani chemické prostředky – myje se v moři a toaletu řeší venku.
Během pandemie se navíc vzdal řízení. Jednak kvůli rostoucím nákladům, jednak z ekologických důvodů. Dnes se po okolí pohybuje hlavně na kole nebo na malé veslici, s níž občas zamíří na opuštěné ostrovy, kde přespává v jeskyních.
A přestože se blíží důchodovému věku, o změně svého životního stylu vůbec neuvažuje. „Jsem spokojený. Molly je poslední autobus, který jsme s Mel společně přestavěli. Nikdy se jí nevzdám,“ uzavírá.
