Článek
Zastavě 101 coby živoucí motoristické fosilii se až v listopadu 2008 stala osudnou dohoda srbské vlády s italským Fiatem, který převzal zastaralou továrnu v jihosrbském městě Kragujevac. Spolu s vozem, přezdívaným „stojadin“ nebo „kec“, tehdy definitivně skončily i další dva letité modely, Koral a Florida. Ty ale vydržely ve výrobním programu vlastně poměrně krátkou dobu - první z nich se začal vyrábět v roce 1981 a ve své době elegantní Florida ještě o šest let později.
Zastava 101 patří k několika málo vozům, které v Evropě po druhé světové válce vydržely sjíždět z výrobních pásů tak dlouho. Mezi dodnes vyráběné patří už jen ruská Lada Niva (od roku 1977) nebo malosériový britský Caterham Seven (jeho předchůdce Lotus Seven vznikl už v roce 1957).
Čtyřicet let skoro beze změny
První kusy Zastavy 101 opustily výrobní pás na podzim 1971. Jeho předobraz, Fiat 128, se ale poprvé objevil ještě o dva roky dříve. Během téměř čtyř desítek let vůz prošel jen drobnými modifikacemi. Srbský zákazník si tak ještě před 18 lety mohl v přepočtu zhruba za 100 000 korun koupit auto, které se od začátku 70. let příliš nezměnilo - jen originální kulatá světla vystřídala hranatá a interiér ovládl místo původní koženky plast, jenž nahradil i chrom na náraznících a vnějších zrcátkách.

Od roku 1971 se vyrobilo přes milion „stojadinů“.
Jinak si ale člověk v novém „stojadinu“ připadal jako ve stroji času: místo vstřikování měl motor až do konce tradiční karburátor a airbag nebyl ani v příplatkové výbavě. Změn se během výroby nedočkala ani diskutabilní kvalita. V jugoslávském časopisu Auto Revija se už v srpnu 1972 objevily kritické ohlasy majitelů - Ivica Krašovec ze Záhřebu kupříkladu psal, že se mu u zcela nového vozu třikrát po sobě zablokovaly brzdy, Dušan Ćurčić z Bělehradu si zase stěžoval na elektroinstalaci.
Od roku 1971 se vyrobilo přes milion „stojadinů“, z výrobního pásu v Kragujevaci sjelo ještě 250 000 vozů Zastava 128, což je vlastně původní sedan Fiat. V posledních letech výroby ale továrnu opouštělo jen kolem 2000 vozů ročně, celková výroba dosahovala pouhých 20 000 aut.
Čerstvý vítr z Itálie
Začátkem nového tisíciletí se továrna pokusila uspět s licenčním Fiatem Punto, přejmenovaným na Zastavu 10, skutečný impuls ale přinesli až Italové, kteří v Kragujevaci od roku 2012 vyráběli Fiat 500L. Dnes koncern Stellantis v továrně produkuje modely Fiat Grande Panda a Citroën C3.

Předobrazem jugoslávské Zastavy 101 byl italský Fiat 128.
Zastavu 101 (s označením 1100) je možné potkat i v Česku, ve druhé polovině 70. let ji prodávala Mototechna. Auto za 65 000 korun tehdy patřilo k těm dražším, stejně stála Lada 1300, Škoda 120 byla o 7000 levnější. Na kvalitu zpracování si ale stěžovali i recenzenti tehdejších časopisů Automobil a Svět motorů. V Československu se mezi roky 1976 a 1980 prodalo jen 10 000 „stojadinů“, které se z Jugoslávie dovážely v rámci barterového obchodu. Dnes jich je ale v provozu už jen zlomek.
„Stojadin“ je docela populární i v bývalé Jugoslávii, přestože není tak kultovním vozítkem jako jeho předchůdce ve výrobním programu kragujevacké automobilky - „fićo“, tedy jugoslávská verze Fiatu 600, která se vyráběla v letech 1955 až 1985. Známá kapela Hladno pivo třeba zpívá, že „Ty nové značky padají z pásů / jsou to jen vraky bez duší / ten můj (stojadin) je čistá ruční práce / od nárazníku k výfuku.“

