Článek
Výzkumníci sledovali dobrovolníky při různých jízdních testech na uzavřeném okruhu. Účastníci na sobě měli vybavení monitorující mozkovou aktivitu, pohyb očí, srdeční tep i další fyziologické reakce. Cílem bylo zjistit, co stojí za pocitem, který automobiloví nadšenci často označují jako „thrill of driving“, tedy radost či vzrušení z řízení.
Podle výsledků hrají klíčovou roli tři faktory: mentální soustředění, fyzické vjemy a emoční prožitek. Nejsilnější zážitek přichází ve chvíli, kdy jsou všechny tři složky v rovnováze a řidič má zároveň pocit, že situaci plně kontroluje.
Dobrovolníci na sobě měli během řízení různá měřicí zařízení, která sledovala mozkovou aktivitu, pohyb očí, tep a další reakce.
Překvapivým zjištěním je, že vysoká rychlost není nezbytnou podmínkou. Výzkumníci zaznamenali silné projevy zaujetí i během jízd na technické motokárové trati, kde jsou rychlosti ve srovnání se sportovními automobily relativně nízké.
Právě pocit kontroly a naprostého soustředění označují odborníci za takzvaný stav flow. V něm řidič nevnímá okolní rušivé podněty, je plně ponořený do činnosti a dokonale propojený s vozem. Pokud ale některý ze sledovaných faktorů překročí zvládnutelnou hranici, pocit vzrušení se podle studie mění na stres nebo strach.
Studie tak podporuje názor, který mezi automobilovými nadšenci zaznívá už roky. Největší radost za volantem nemusí přinášet nejrychlejší auta. Často ji nabízí spíše technická silnice, lehký a obratný vůz nebo třeba obyčejná motokára, která řidiče nutí neustále přemýšlet a pracovat s limity stroje i vlastních schopností.
