Článek
"Dali jsme k dispozici některé technologie, které by týmu Pescarolo mohly pomoci v letošním ročníku závodu," komentoval účast Evropské kosmické agentury na Rallye Paříž-Dakar Pierre Brisson, vedoucí oddělení pro transfer technologií.
Pro úspěšnější Evropu
"ESA nám dodala především technologie týkající se chlazení a klimatizace," upřesnil Henri Pescarolo, šéf týmu, který se slavného závodu letos účastnil již po čtrnácté. "Jestli bude vše dobře fungovat, tak se dá říci, že na žhavé Sahaře zažijeme kosmický chlad. Kromě toho ale budeme také například jíst stravu, jakou jí astronauté."
Už od roku 1991 má Evropská kosmická agentura ve svých aktivitách také položku Technology Transfer Programme - Program pro transfer technologií. Jeho cílem je využít postupy a poznatky získané při dobývání vesmíru v každodenním životě na Zemi.
"Jde o technologie vyvinuté v rámci aktivit Evropské kosmické agentury," upřesňuje Pierre Brisson. "Více než 150 našich technologií našlo uplatnění mimo vesmír. Jde samozřejmě především o zlepšování kvality života, zlepšuje to však i postavení Evropského společenství v mezinárodní konkurenci. Uplatnění produktů kosmických technologií otevírá nové možnosti pro obchod, podnikání a zlepšuje finanční situaci."
Převod kosmických technologií do pozemských podmínek ovšem není jednoduchý. Vyžaduje mnohé změny a jejich důkladné otestování. K tomu slouží mimo jiné i účast ESA na Rallye Paříž-Dakar.
Horko pod kontrolou
Tým Pescarolo závodí na letošní rallye Dakar s upraveným vozem V6 Nissan Terrano, který na karosérii nese výrazné logo Evropské kosmické agentury. Motor má výkon 225 HP (165 kW), což v saharských podmínkách, kdy denní teploty na některých místech trasy dosahují až 58 stupňů Celsia, klade na chladicí systém mimořádné nároky.
Jedním z nejzatíženějších částí vozu z hlediska tepelného namáhání je v těchto podmínkách výfukový systém. Nejsou výjimkou situace, kdy teplota na konci výfuku dosáhne až 800 stupňů Celsia, což je například hodnota, při níž se již taví hliník a jeho slitiny. Rozžhavený výfuk nejen zhoršuje klima v již tak rozpáleném interiéru kabiny, ale především výrazně zvyšuje riziko požáru nebo exploze v palivovém a olejovém systému. Závodní vůz proto má na podvozku namontovaný kontrolní systém, který byl původně vyvinut pro chlazení agregátů evropské kosmické rakety Ariane. S jeho pomocí by povrchová teplota výfukového vedení neměla přesáhnout 100 stupňů Celsia.
Kosmické technologie chladí také přílby závodníků. V nich je zabudovaný systém skládající se z velkého množství miniaturních tzv. Peltierových prvků, které dokáží s přispěním elektrického napětí účinně odvádět teplo, aniž by měly jakékoliv pohyblivé díly. Takto "vypumpovaná" tepelná energie je nakonec odváděna pryč kapalinovým chladicím systémem. Jde o kombinaci dvou kosmických technologií: španělská firma NTE (Nueva Technologias Espaciales - Nové kosmické technologie) vyvinula Peltierovy prvky vhodné pro zabudování do spodního prádla skafandrů, zatímco kanadská společnost Med-Eng dodala kapalinovou část. Tu již dříve používali ve svých oblecích závodníci týmu McLaren Formule 1.
Astronautické stravování
Tvrdé podmínky saharského závodu využila Evropská kosmická agentura také pro testování potravin určených na kosmické výpravy. Například nápoje jsou ve speciálních obalech, které se chladí samy. Princip znali už saharští kočovníci a vůdci karavan před mnoha staletími: když se voda uložila do vaků z kozí nebo velbloudí kůže, skrz póry se malé množství dostalo na povrch vaků a tam se horkem odpařovalo. Spotřebovávalo k tomu i teplo zevnitř vaku, a tak byla voda stále chladná.
Moderní obaly vyvinuté francouzskou firmou ThermaGen sice už nepoužívají zvířecí kůže, ale princip je stejný: nepatrné množství kapaliny se dostává na povrch skrz mikroskopické póry v části obalu zhotoveného ze speciálního keramického materiálu. Díky tomu je teplota nápoje uvnitř o 15 až 20 stupňů nižší, než je teplota okolního prostředí, aniž by to vyžadovalo chladicí agregáty, které spotřebovávají energii. Technologie byla původně vyvinuta pro chlazení některých satelitů Evropské kosmické agentury.
Závodníci také testují stravu, kterou vyvinula francouzská kosmická agentura CNES ve spolupráci s přední kulinářskou institucí Lycée Hotelier du Souillac. Kosmické potraviny pocházející ze země vyhlášených labužníků byly připravovány nejen z hlediska výživy a bakteriologické nezávadnosti, ale také z hlediska labužníků. Francouzi jsou toho názoru, že bez chuťových požitků nelze dlouhodobě udržet morálku na palubě kosmické lodi. Strava testovaná na dakarské rallye už byla ve vesmíru při rusko-francouzské misi Cassiopea v roce 1996 a stane se trvalou součástí jídelníčku na Mezinárodní kosmické stanici.