Kontroverzní Ferrari F50 slaví pětadvacetiny

Automobilka Ferrari běžně vyrábí vozy, které si nemůže koupit každý, občas ale přijde i s modely, které provází pověst ještě větší exkluzivity. Patří mezi ně například Ferrari F50, představené přesně před 25 lety - 6. března 1995.

A právě datum byl problém - přesněji, první z problémů. Vůz se totiž představil, když automobilce bylo 47 let, nikoliv 50. Přesto bylo už v době představení všech 349 plánovaných kusů vyprodáno, neboť automobilka vůz nabídla potenciálním zákazníkům ještě dříve.

Ferrari F50 je často označováno za monopost formule 1 přenesený na silnici. Jeho nosný karbonový monokok váží jen 102 kilogramů. Díky mimořádné pevnosti ale bez potíží nese nejen zavěšení předních kol, ale také komplet se zadní nápravou a motorem.

Ten měl pocházet z formule 1, jenže na rozdíl od formule 1 musí silniční auta plnit nějaká hluková a emisní nařízení. Takže dvanáctiválec Tipo F130B v F50 sice je založený na závodní V12 Tipo 036 z formulí, se kterými Ferrari v sezóně F1 roku 1990 získalo mistrovský titul, ale kromě bloku motoru se změnil k nepoznání.

Nejdůležitější rozdíly jsou v objemu - F130B má 4,7 litru oproti 3,5 litru formule - a v otáčkách - maximální jsou 8500 oproti 12 tisícům. Motor v F150 je taky podstatně slabší - má 519 koní oproti 689.

Co je stejné, je fakt, že motor je v F50 integrální součástí šasi, stejně jako ve F1. Například některé díly zadního odpružení jsou přímo přišroubovány k převodovce. To ovšem znamenalo, že vibrace šasi jsou naprosto extrémní.

Exkluzivní vůz přišel pečlivě prověřené zájemce na zhruba 850 milionů lir (tehdy zhruba 14 milionů korun), přesto se po 302 rudých, 31 žlutých, osmi tmavě červených, čtyřech stříbrných a čtyřech černých vozech jen zaprášilo.

Dnes jako řada dalších exkluzivních aut F50, které si pořídili třeba boxer Mike Tyson nebo frontman skupiny Jamiroquai Jay Kay, časem získává na ceně. Dnes se prodává bězně za více než dva miliony eur, tedy v přepočtu více než 50 milionů korun.