Ilustrátor vzdal kalendářem hold ikonickým autům a motorkám z časů Československa

„Jsou roztomilé, kulaté a především takové lidské. Jsou dokladem toho, že se za náš průmysl rozhodně nemusíme stydět. Design těchto strojů, ať už jde o staré octavie, jawy, tatrovky nebo zetory, má pořád něco do sebe,“ řekl Sodomka. Z široké palety vozidel vybral dvanáct skutečně ikonických, každý z nich podrobně nafotil a pak je zvěčnil obyčejnou černou tužkou.

Kreslením vozidel strávil dlouhé měsíce. V černobílém kalendáři samozřejmě neschází Škoda Octavia z roku 1963, kterou má doma a jíž si doslova hýčká. Právě kvůli tomuto vozu začal kdysi psát své technické pohádky, které byly přeloženy již do 23 světových jazyků. V každé dětem vysvětluje, jak fungují konkrétní stroje.

Čestné místo v kalendáři má Tatra 87, tedy stroj, v němž legendární cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund objeli celý svět. Nádhernou klasikou je Jawa 500, jejíž cena, pokud je v dokonalém stavu, se může pohybovat až okolo milionu korun. Sodomka nezapomněl ani na „pincka“ neboli „fichtla“ neboli „pařez“ a „prase“, tedy na motorky Jawa Pionýr a skútr Čezeta.

Autobusovou legendou a mimo jiné chloubou Dopravního podniku města Brna v jeho sbírce historických strojů je stroj Škoda 706 RTO z roku 1967, který mnozí znají díky jeho zaoblené čelní části. V kalendáři nechybí ani luxusní vůz Tatra 603 s proudnicovou karosérií.

„Asi nejvíc jsem se nadřel s vozidlem Aero Dynamik, které jsem si detailně vyfotil v muzeu ve Vysokém Mýtě. Zabrat mi dala jeho kola, aby byla nakreslena správně,“ vzpomíná Sodomka. Ikonický a podle výtvarníka svým způsobem krásný je i traktor Zetor 25 A z roku 1952, který se jako jediný zástupce zemědělských strojů vloudil mezi vozy určené k přepravě osob. Oněch krásných strojů z časů Československa je prý tolik, že na ně jeden kalendář prostě nestačí. Proto se Sodomka možná brzy pustí do dalšího.

Kalendář nazvaný Krásné stroje Československa si lze pořídit v knihkupectvích Kosmas nebo na webu ilustrátora ms-studio.cz.

Sodomka je absolventem strojního inženýrství brněnského Vysokého učení technického (VUT), kdysi pracoval v průmyslovém podniku TOS Svitavy, ale již dlouhá léta se věnuje svým technickým pohádkám a také své další vášni, malování.

Ve svých pohádkových příbězích bere malé čtenáře do světa vědy a techniky. S lehkostí v nich vysvětluje i takové složitosti, jako je fungování klikové hřídele či Einsteinovu teorii relativity. Hlavními hrdiny jeho knih je parta krysáka Arnyho, do níž patří vrabčák Zíla a žabák Kristián. V jedné z pohádek postavili auto, v další letadlo, ve třetí motorku. Spolu stavěli dům, zakládali farmu a dokonce se přesunuli do 19. století, kdy se budovaly železnice. Sodomka v tomto příběhu čtenářům vysvětlil, jak funguje Heusingerův rozvod v parní lokomotivě.