Článek
Každá technika má své limity. Proto se používají křížové senzorické systémy. S ultrazvukovými se kombinují laserové či optické. Každá technologie má totiž omezení, které ta další dokáže zahladit. Podle výzkumu Georgia Institute of Technology (GIT) je ovšem problém v tom, že minimálně o pět procent mají větší šanci na zachycení těmito přístroji lidé se světlou barvou pleti než ti s tmavou.
Vědci připravili sérii testů, když zjistili ve svých vlastních inovačních programech (GIT je jedním z předních výzkumných center v oboru robotizace a automatizace) značnou míru nesrovnalostí. Dle Fitzpatrickovy škály vytvořili velké skupiny fotografií osob s různými odstíny pleti. Výsledky opakovali i v různých světelných podmínkách, s částečným zakrytím chodců. Přesnost zůstala stále stejná.
Jaguar I-Pace s technikou pro autonomní jízdu společnosti Waymo (Ilustrační foto)
Výzkumníci umělé inteligence z jiných oborů začali rozporovat tento výzkum kvůli tomu, že fotografie a reálné postavy na ulici se značně liší. Ovšem vědci z GIT samozřejmě oponovali, že celý systém testování vycházel z reálného problému, který byl detekován na skutečných funkčních zařízeních. Přiznávají však, že problém může být v tom, že při vývoji detekčních technologií byly jako referenční osoby využíváni častěji běloši než Afroameričané nebo obyvatelé Latinské Ameriky.
Ostatně už i v Massachusetts Institute of Technology (MIT) zjistili, že systém na rozpoznání obličejů Rekognition od Amazonu má delší prodlevy při rozpoznávání ženy nebo osoby tmavé pleti než u mužů a osob se světlou pletí.