Test UAZu 3163 Patriot: Zkouška odvahy

UAZ Patriot je na českých silnicích zjevením. Kam přijede, vyvolá víc pozornosti než Hummer, když startuje, otočí se i řidiči náklaďáků a v terénu i majitelé quadů uznale pokyvují hlavami. Tohle je prostě unikát.

Kdo si pamatuje klasické vojenské uazy "osvobozeneckých" vojsk, ten nedokáže skrýt překvapení. Tohle že je výrobek UAZ (Uljanovskij Avtomobilnyj Zavód)? Ohromná karoserie je dokonce moderní! Zakulacená příď s elegantními světlomety, dvojice malých kruhových mlhovek v nárazníku či efektní litá kola jsme na voze tohoto typu nečekali.

Jenže pak přijde prohlídka poněkud bližší a vše je jasné. Vysoká světlost vozu 210 mm společně s krátkými převisy a extrémními nájezdovými úhly jasně ukazuje, že tohle asi nebude drobeček na silniční radovánky. Ohromné zadní páté dveře s panty na pravé straně a venku umístěným náhradním kolem pak skrývají ohromný zavazadelník vyložený omyvatelnými materiály se dvěma podélnými sklopnými řadami sedaček pro čtyři lidi.

Uvnitř i přes ke střeše se zužující profil vozu vládne prostorová pohoda. Tohle auto nabízí tolik místa, že by se mohly zastydět i luxusní limuzíny. Na zadních sedadlech si pasažéři mohou vždy pohodlně natáhnou nohy dopředu, ať je řidič jak chce vysoký.

Přístrojová deska je jednoduchá, účelná a po vzhledové stránce jí nemáme co vytknout. Jenže je tu jiné hledisko - kvalita. S tou se UAZ stále potýká. Nikde nenajdete spáru stejně širokou, dveře mají obložení jen tak narafičené, takže když vezmete za madlo, celé se vyboulí, neustále se člověk někde zachytává o ostré rohy, vyčnívající šrouby pod sedačkou, ovládací páčky na blikače se nevrací...

Podvozek automobilu můžeme zařadit do kategorie pracantů. Přední tuhá náprava je odpružena vinutými pružinami, zadní stejné konstrukce pak listovými půleliptickými. Vůz disponuje na středovém tunelu zařaditelným silničním/terénním převodem a přiřazením pohonu předních kol. Bohužel nikde nenacházíme uzávěrky diferenciálů, což se později ukáže jako značná nevýhoda.

Agregát nese označení Andoria a pochází z Polska. Jedná se o klasický nezničitelný stacionární motor 2,4 l, který byl předělán pro potřeby automobilů. Známe jej i z jiných značek - vybavují se jimi třeba vozy Honker. Že jde původně o stacionární motor poznáte lehce - zvuk je velmi syrový a do otáček jde těžce. Když už se tam dostane, po sundání nohy z plynu v nich chvíli zůstává a pak s rychlostí šamotové cihly padá dolů. Výkon je 75 kW, točivý moment 230 N.m při 2500 ot./min sice není žádný zázrak, ale k charakteristice vozu stačí.

Takže přichází ta pravá chvíle a my odhodlaní usedáme do kabiny. Pohled na přístrojovou desku nás přesvědčuje, že nádrž je plná. Nenechte se ale mýlit. Tohle auto má nádrže dvě. Přepínají se ohromným trojcestným kohoutem pod sedadlem řidiče a jejich plováky se zapínají kolébkovým spínačem na středovém tunelu. To, že palivoměr ukazuje plnou neznamená, že na ní jedete. Naštěstí jsme byli dostatečně poučeni, takže víme, že vše je v pořádku a otáčíme klíčkem.

Motor se žhaví téměř třicet sekund. Pak naskočí s již popsanými efekty a my vyrážíme do ulic velkoměsta. Jenže první překvapení čeká hned při rozjezdu. Tohle auto má totiž manuální pětistupňovou převodovku z náklaďáku. Zpátečka je tedy tam co normálně jednička, která se posunula na místo dvojky a tak dále... Zanedlouho ale prý vůz dostane korejskou klasickou osobní převodovku - tak uvidíme. S tímhle kouskem ale je problém se rozjet, když musíte koukat kam kolos jede a ještě myslet na to, abyste nezařadili na křižovatce zpátečku.

A právě první křižovatka přichystala druhé překvapení. Brzdy totiž nebrzdí tak, jak očekáváme. Řidič se musí zapřít do volantu a celou svou váhou prošlápnout brzdový pedál, aby kolos zastavil. Navíc jízda po silnici pro Patriot prostě není. Tuhé nápravy po asfaltu poskakují a i když jakýkoli propadlý kanál pečlivě vyfiltrují, krátké nerovnosti z vozu udělají rodeového mustanga.

Zvlášť na dálnici je situace tragická. Tady je třeba "celého řidiče", aby se vůz udržel ve zvoleném pruhu. Vůle v řízení je ohromná. Po dlouhém "prázdném" otočením volantu a se náhle převodka chytne a cukne s vozem o metr vedle. Nám se navíc poštěstilo jet s automobilem v průtrži mračen. Malé stěrače s mizernými gumičkami pracovaly v taktu černošského blues, což opravdu nestačí. Zážitek z jediné jízdy po D1 nám tak stačil na několik let dopředu.

Jenže pak přijíždíme do tradičních míst na testování terénních vozů. A náhle je náš názor na vůz zcela jiný. Tohle je opravdový teréňák. Po lesní "tankodromové" cestě jedeme padesát, karoserie skřípe, vrže, bouchá, ale nám to nevadí. Tenhle vůz i s pohonem pouze na zadní nápravu v čerstvě rozbahněných kolejích jede neuvěřitelně jistě. Takovou rychlostí bychom se zde odvážili jet jen s Hummerem H1.

Pak přišla terénní vložka. Že není téměř žádná překážka, kterou by vůz s terénním převodem nepřejel, není snad ani třeba připomínat. Pařezy, klády, díry, štěrkové haldy - všude jsme projeli a jen jedinkrát jsme škrtli okrasným prahem. Boční náklon už je občas tak dramatický, že ze sedadla řidiče už vypadáváme na druhou stranu a auto přitom pořád bezpečně stojí.

Jenže pak se objevila v zorném poli svažitá část s kluzkým terénem. Tady by se redukce a závěrky diferenciálů hodily. Jenže ty nemáme, navíc pneumatiky brzy nabraly bahno a dvoutunový kolos se začal sunout ze svahu dolů. Nepomohlo nic - podkládání kol, traverzování, překvapení gravitace rychlým nájezdem... Kdyby měl automobil terénní drapáky, pak možná by se Patriot chytnul. Se závěrkami zcela určitě, ale v této technické specifikaci tak musíme "stáhnout ocas" a vrátit se do lesa.

UAZ Patriot je automobil, který patří do terénu. To je zcela jasné a nikdo nám to nevymluví. Na silnici se chová divoce, nemá dostatečný kvalitativní ani technický potenciál ke konkurování moderním značkám. Jenže mimo zpevněné silnice ukáže své přednosti.

Mitsubishi Pajero, Toyota Land Cruiser či Land Rover Dicovery projedou také ledacos, ale neustále se musíte bát o plasty, nárazníky, škrábance, podvozek... To UAZ je dělník v montérkách. Převezete v něm partu špinavých chlapů s motorovými pilami, pokácíte stromy a pak vyklučeným lesem pokračujete dál za další "fachou".

Za cenu 649 000 Kč bez DPH v nejvyšší výbavě (základní 569 000 Kč bez DPH) je to dělník opravdu dobrý. Doporučit jej lze všem, kteří s vozem skutečně pracují a nehrají si jen na kovboje. Co potřebujete, v něm převezete (i na silnici, stačí se jen trochu umírnit v rychlosti), vyjedete téměř vše a na nějaké to cinknutí na podvozek si hledět nebudete.

*Bez DPH