Mercedes-Benz C 320 CDI: stylové kombi

Běžné verze třídy C, ať už ve verzi sedan nebo kombi, vypadají dost konzervativně. V případě příplatkového sportovního paketu AMG v kombinaci s černým lakem a sedmnácti palcovými kovanými koly působí „Céčko“ dynamickým a zároveň elegantním dojmem. V kombinaci se světle hnědou kůží a sportovními sedačkami je jasné, že tohle kombi patří ve střední třídě k prémiovým modelům s ne zrovna nejnižší cenovkou.

Pracoviště řidiče je docela ponuré, s ergonomií ovšem problém není – snad až na „nožní“ parkovací brzdu, jíž se Mercedes dlouhá léta sveřepě drží a na kterou si je třeba chvíli zvykat. Příplatkové sedačky dobře obejmou tělo, mohly by nicméně nabízet velkorysejší velikost. Co se týče prostoru pro posádku – je ho dostatek pro čtveřici cestujících, prostorovým nedostatkem nebudou trpět ani cestující na zadních sedadlech.

Zavazadlový prostor má nízkou nakládací hranu a velký vstupní prostor. Jeho velikost je se svými 485 litry mírným podprůměrem střední třídy, jeho přístupnost je ale díky pravidelnému tvaru velmi dobrá. Vyklopení pátých dveří měly na starost elektromotory, které se v dané třídě pomalu stávají běžnou součástí příplatkové výbavy (v případě testovaného „céčka“ činil příplatek deset tisíc korun).

Navzdory velké pohotovostní hmotnosti (přes 1,8 tuny) se podařilo velmi dobře naladit podvozek. Ten totiž velmi schopně tlumí nerovnosti a do kabiny nepřenáší vibrace ani při jízdě na rozbitých silnicích, zároveň ale dovolí řidiči rychlejší nájezdy do zatáček s dlouho neutrálním chováním. Takový požitek s jízdy jako v BMW řady 3 Mercedes nenabídne, poskytne ale při solidní agilitě větší komfort, což by většina řidičů měla ocenit více. Strmější řízení (díky paketu AMG) je velmi přesné s dobrou zpětnou vazbou.

Trakci dále zlepšoval systém 4Matic, jenž u třídy C pohání namísto zadních kol všechna čtyři.

Samostatnou kapitolu tvoří vznětový šestiválec spojený se sedmistupňovou automatickou převodovkou. Nejprve k převodovce – ta je sice dobře odstupňovaná, rychlost řazení je nicméně o trochu pomalejší, než byste čekali. Tady se měla stuttgartská automobilka více snažit.

Naopak – potlesk vestoje zaslouží již zmiňovaný třílitrový šestiválec s přeplňováním pomocí turbodmychadla. Rozsah využitelných otáček je sice menší, o to živěji nicméně motor s 224 koňmi a 510 Nm reaguje na každé sešlápnutí plynového pedálu. Ono, zrychlení na „stovku“ za 7,1vteřiny a maximální rychlost 244 km/h o něčem podobném svědčí, v praxi je ale nejlepší fantastický zátah v nízkých a středních otáčkách.

Spotřeba paliva je sice na turbodiesel poněkud vyšší, je třeba ale vzít v potaz nabízený výkon. Při běžné jízdě se pohybuje do deseti litrů, městský provoz nebo častější využívání výkonu motoru zvyšují spotřebu až ke dvanácti litrům.