Dacia Logan 1,2 16V za 160 tisíc: test ukázal, co umí levný praktik

Na českém trhu není levnější sedan než Dacia Logan. Renault ještě letos vyprodával technicky spřízněnou thalii za 139 000 korun, nyní je to ale právě rumunská značka (patřící Renaultu), kdo má v nabídce nejlevnější sedan. Levné samozřejmě nemusí nutně znamenat nekvalitní, byť je jasné, že vzhledem k nízké ceně se několik kompromisů při vývoji a výrobě udělat muselo.

Začněme nejprve největšími trumfy loganu. Tím prvním je kromě ceny praktičnost. Logan je velké auto, do kterého se vejde bez problémů čtveřice urostlých chlapů (v nouzi klidně i pětice) a k dispozici je stále velký prostor pro zavazadla.

Díky jednodušeji střiženému interiéru řidičovu nohu neokupuje žádný široký středový panel, až příliš tenký volant s nijakým tvarováním v místě úchopu je ale nastavitelný pouze výškově (a pouze pro nejvyšší stupeň výbavy!). Jak již bylo řečeno, místa je dost ve všech směrech, a to i vzadu, kde i vzrostlí cestující pohodlně složí kolena, hlavy i nárty.

Absolutorium zaslouží příplatkový audio a navigační systém původem od Renaultu, který je mimořádně přehledný a velmi jednoduše se ovládá. Pustit si MP3 soubory z USB nebo nastavit cíl navigace je tak nádherně intuitivní, až se nechce věřit, že tyto systémy má většina automobilek tak složité.

Představu o velké praktičnosti jistě dává i výtečná hodnota užitečného zatížení, ta se v případě testované motorizace pohybuje na úrovni 531 kilogramů. Výtečná je i hodnota 510 litrů, která v základním uspořádání ukrývá zavazadelník, byť vstupní otvor je stejně jako u všech sedanů menší a výhled dozadu není kdovíjaký. Po otevření víka kufru na vás vykouknou odhalené pružiny, nad kterými by většina majitelů významně zvedla obočí už před takovými třiceti lety. Holt, někde se šetřit muselo a tu menších, tu větších levných řešení je zde nepočítaně.

Asi největším hříchem loganu jsou nevalné jízdní vlastnosti, pokud vás baví řídit auta, tenhle model rozhodně není pro vás. Jednoduchý podvozek, tvořený vzadu nápravou ve tvaru H s torzní příčkou, je sice komfortní i na rozbitých cestách a dovede si poradit i s těmi nezpevněnými, při rychlejší jízdě ale odhaluje, jak moc levné tohle auto je. V rychleji projížděných zatáčkách se podvozek naklání a je brzy nedotáčivý, při rychlé jízdě zase řidič nemá potřebnou jistotu stability v přímém směru, navíc je auto vzhledem k tvaru karoserie náchylnější na boční poryvy větru.

Nepomáhá ani podprůměrně přesné řízení bez valné zpětné vazby a koneckonců ani řazení manuální pětistupňové převodovky není z nejpřesnějších. Dráhy řazení jsou navíc dlouhé, obzvláště při řazení trojky, kdy uběhne celá věčnost, než tam „kvalt“ zapadne. A vadí rovněž větší hlučnost při dálničních rychlostech.

Na druhou stranu, i základní motor se dovede s prázdným autem vcelku rozparádit, musíte ho ale vytáčet až k omezovači. Dynamice pomáhají delší převody, zejména na první tři rychlostní stupně. Při tachometrových 130 km/h točí motor na pětku 3800 otáček, což není tak zlé. S popisovaným motorem se navíc dá jezdit vcelku úsporně, při běžné jízdě bez problémů kolem sedmi litrů.

Základní výbava Access je velmi chudá, nabízí se pouze se základní motorizací a očividně vznikla jen proto, aby Dacia mohla do reklam dávat formulku „cena od 159 900 Kč“. Ovšem ceny jednotlivých výbav, respektive jednotlivých prvků, jsou víceméně lidové, takže za 200 tisíc máte s tímto motorem logan „v plné palbě“ a připlácíte jenom za hliníková kola a metalický lak. Logan je pořád auto, které vás nebude bavit řídit, ovšem praktičností a provozními náklady v poměru ku pořizovací ceně mu málokdo může konkurovat. Z nových aut vlastně nikdo. Kdo však jezdí častěji, měl by si koupi loganu dvakrát rozmyslet.