Článek
V novodobé historii České republiky představoval kritický zlom březen 2024, kdy Státní zdravotní ústav (SZÚ) zaznamenal první a jedinou oběť záškrtu po dlouhých 55 letech – tehdy šlo o 82letého muže z Prahy.
Pohled do historie a oficiální data ze statistik Surveillance záškrtu SZÚ jasně dokumentují, jak zásadní roli hraje plošná imunizace. České země prožívaly nejhorší epidemii během druhé světové války.
Historického maxima se dosáhlo v roce 1943, kdy bylo v českých zemích hlášeno téměř čtyřicet tisíc případů onemocnění a záškrtu podlehlo 5 až 8 % z celkového počtu nakažených osob. Nejvíce bylo dětí do 14 let.
Záškrt - výskyt a úmrtí od roku 1980 do 2022
V roce 1946 schválilo tehdejší Československo zákon č. 189/1946 Sb., kterým zavedlo plošné povinné očkování proti záškrtu. Následoval strmý, téměř vertikální pád na křivce nemocnosti i úmrtí.
Zatímco ještě v roce 1946 bylo hlášeno přes 10 tisíc případů, v roce 1950 to bylo už jen 1 898 případů a v roce 1960 pouhých 24 nemocných.
Poslední dvě úmrtí na záškrt byla na území ČR zaznamenána v roce 1969. Od roku 1974 se výskyt smrskl na nulu či ojedinělé jednotky případů a mezi lety 1996 a 2021 lékaři v ČR nezaznamenali dokonce ani jeden případ nákazy.
Situace se změnila až v roce 2022, kdy se záškrt do země vrátil (5 hlášených případů), přičemž infekce se šíří převážně z dovozu, případně v komunitách osob bez domova.
Záškrt - hlášený počet případů 1945-2022
Proočkovanost dětí je vysoká, problém je u dospělých
Při hledání příčin novodobého návratu této nebezpečné bakteriální infekce narážejí epidemiologové na dva odlišné problémy.
Očkování proti záškrtu je v ČR povinné a podává se jako součást hexavakcíny v kojeneckém věku, s následným přeočkováním v 5 až 6 letech a v 10 až 11 letech. Proočkovanost nejmenších dětí se dlouhodobě drží na velmi vysoké úrovni mezi 96 až 98 %, což zajišťuje solidní kolektivní imunitu. Odborníci ze SZÚ nicméně varují před mírně rostoucím trendem rodičů, kteří očkování bezdůvodně odkládají do pozdějšího věku nebo jej zcela odmítají, čímž vytvářejí nebezpečné kapsy nechráněných dětí.
Co je záškrt a jak zabíjí?
Záškrt může mít různé formy a při včasném záchytu je dobře léčitelný antibiotiky.
Zpočátku se projevuje jako těžká angína s vysokými horečkami, bolestí v krku a slabostí. Bakterie začne do těla vylučovat toxiny, proti nimž se začne tělo bránit vytvářením šedavých pablán v oblasti hltanu a hrtanu, což přispívá k tomu, že se nemocný často dusí. Příznakem bývají také zvětšené krční mandle a potíže s dýcháním.
Toxiny se navíc mohou dostat i do krevního oběhu a poškodit srdce, ledviny nebo centrální nervový systém, pokud se léčba nenasadí včas.
Zatímco u dětí systém funguje, u dospělých je situace kritická. Očkování z dětství totiž nezajišťuje celoživotní ochranu. Hladina ochranných protilátek v těle postupem času (zhruba po 10 až 15 letech) dramaticky klesá, což se označuje jako vyvanutí imunity.
Většina dospělé populace v ČR dnes nemá proti záškrtu žádné účinné protilátky. Přeočkování v dospělosti je totiž dobrovolné a lidé na něj zapomínají. Epidemiologové proto důrazně doporučují nechat se přeočkovat alespoň jednou v produktivním věku (ideálně v rozmezí 25 až 40 let), a to kombinovanou vakcínou společně s přeočkováním proti tetanu a černému kašli.
