Střílel byste do demonstrantů? Internetem se šíří smyšlený dotaz na prezidenta

Uctít památku na Národní třídu tradičně dorazily i politické špičky. Kromě Tomia Okamury, ten se zúčastnil akce u Hlávkovy koleje. Nechyběl ale Andrej Babiš, Petr Fiala nebo prezident Petr Pavel.

A právě účast prezidenta se na sociálních sítích začala v dalších dnech řešit. Objevily se totiž falešné příspěvky s údajným výrokem o střílení do studentů. Ačkoliv prezident nic takového neřekl, výrok sdílí na sociálních sítích tisíce lidí.

Status se na sociálních sítích šíří v různých podobách. Kdo informaci o údajném střílení do studentů rozšířil jako první se s naprostou jistotou říct nedá. Mezi prvními ale určitě byl Aleše Svoboda. Právě on napsal 17. listopadu na svůj facebookový profil, že „prezident je bezpáteřní hovado poslouchající rozkazy“.

V příspěvku mimo jiné psal o nejmenovaném novináři, který prý na Národní třídě prezidentovi položil otázku, zda by v případě rozkazu střílel 17.listopadu 1989 do demonstrantů. Pavlova odpověď prý ve zkratce zněla, že, „aby byla armáda armádou, musí se poslouchat rozkazy“. Z toho Svoboda vyvodil, že by Pavel střílel do studentů.

V žádném veřejně dostupném rozhovoru ze 17. listopadu taková otázka ani odpověď nezazněla. V krátkých rozhovorech prezident Pavel mluvil o smyslu svobody nebo odpovědnosti.

Že na žádný takový dotaz prezident neodpovídal, potvrdila Novinkám i Kancelář prezidenta ČR.

Server Manipulátoři hledal údajný výrok mimo jiné v archivech výstupů Kanceláře prezidenta republiky, mediálním archivu České televize, na největších zpravodajských webech včetně Novinek nebo sociálních sítích. Výrok se na těchto místech neobjevil.

To se nedá říct třeba o facebookových skupinách s názvy jako „Přátelé, kterým se líbí Andrej Babiš“, „Za lepší Česko“, „NEOČKOVANÍ CZ, SK pro MÍR!“ nebo „podporujeme Tomia Okamuru – SPD“.

Na Národní třídě se Pavel dočkal kromě potlesku i pískotu a poslouchat musel také výkřiky kritických hesel. Podle ČTK někdo v davu v ruštině Pavla nabádal, aby řekl, co dělal v roce 1989.

Pavlovi kritici mu vyčítají předlistopadové angažmá v armádě normalizačního Československa a členství v komunistické straně. Pavel do KSČ vstoupil jako čtyřiadvacetiletý v roce 1985. Opakovaně řekl, že to bylo rozhodnutí, na které není pyšný, a omluvil se za to.

V listopadu 1989 studoval ve zpravodajské škole, podle vlastních slov v rozhovoru pro Deník N se učil na špiona, který měl být zaměřený na ochranu zájmů republiky.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny v roce 2022 zase uvedl, že v pátek 17. listopadu 1989 se o dění na Národní třídě dozvěděl pohledem z okna, protože chodil do školy jen pár desítek metrů vedle. Dodal, že kvůli zmatku a uzavírkám se obtížně dostával na nádraží, odkud odjížděl za rodinou do Prostějova.

Otázka, jestli by střílel do demonstrantů, od žádného novináře na Národní třídě letos nepřišla. Aleš Svoboda se navíc snaží ve svém příspěvku vyvolat dojem, že za onu otázku bude novinář potrestán. Jak totiž sám píše, „byla to jeho poslední otázka v kariéře“. Jenomže doba, kdy novinářům končily kariéry za jejich dotazy, už v našich končinách pominula.

Informace o tom, že by prezident demokratické suverénní země ve střední Evropě prohlásil, že by během nenásilné demonstrace střílel do studentů, by okamžitě obletěla přinejmenším největší média v zemi. K ničemu takovému ale nedošlo.