Článek
Nejjednodušší cestou by podle názorů ekonomů bylo vrátit zdanění příjmů fyzických osob na úroveň, kde bylo před pěti lety. Zrušení superhrubé mzdy od ledna 2021 připravilo stát o více než sto miliard korun ročně. V parlamentu jej tehdy – rok před sněmovními volbami – prosadily ANO, ODS a SPD. Prohlasovanou úpravou se efektivní zdanění příjmů zaměstnanců snížilo z 20,1 procenta na 15 procent.
„Od té doby se to táhne jako červená nit. Došlo k prudkému snížení daně z příjmu, a ještě ve špatné struktuře. Opatření přilepšilo hlavně vysokopříjmovým, ale výdaje se nesnížily,“ podotkl bývalý premiér a guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Superhrubá mzda představovala základ pro výpočet daně z příjmů zaměstnanců. Byla to hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. Od roku 2021 se základem daně opět stala hrubá mzda. Aktuální roční výpadek rozpočtu kvůli této změně se nyní odhaduje zhruba na 150 miliard.
„Jednoduché počty“
Formující se vláda ANO, SPD a Motoristů vzešlá z letošních říjnových voleb navíc avizuje, že bude nutné zvýšit výdaje o desítky miliard. Zároveň se postupně chystá snižovat některé daně v čele s korporátní, což znovu oslabí státní finance a prohloubí rozpočtový deficit.
Zvýšení daně z příjmů fyzických osob svorně odmítají ANO i ODS a chybu se zrušením superhrubé mzdy odmítají. Poslední dva ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) i Alena Schillerová (ANO) prohlašují, že díky tomu zůstalo víc peněz lidem. Ekonomický expert ODS Jan Skopeček nicméně už před časem připustil, že šlo o proinflační krok.
Vzhledem ke zvyšujícím se rozpočtovým nárokům bude podle oslovených ekonomů revize nutná. „Myslím si, že v nějakém okamžiku dojdeme k tomu, že zrušení superhrubé mzdy bylo dlouhodobě neudržitelné. A vrátíme se ke zdanění fyzických osob, na jaké jsme byli zvyklí před covidem,“ řekl Novinkám Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady. Tedy poradního orgánu, který sleduje, jak stát dodržuje rozpočtová pravidla daná zákonem.