Článek
„O rekonstrukci se debatovalo, aspoň co já pamatuji, 25 let,“ vzpomněl na nejčerstvější historii jedné z třebíčských dominant starosta Pavel Pacal (Pro Třebíč). Dotáhnout touhu mnohých se radnice rozhodla v roce 2018, přišlo to na 10 milionů korun.
Historie takříkajíc učebnicová sahá do roku 1836, kdy v souvislosti s rostoucí poptávkou po třísle nechali postavit větrník majitelé dvou největších zdejších koželužských továren - bratři Budischowští.
Jak ale mlýn a jeho technologie vypadaly, o tom se nyní realizátoři rekonstrukce s památkáři a odborníkem na mlýny mohli jen dohadovat. Když se totiž o půl století později prosadily parní stroje, mlýn utichl.
V roce 1929 ho odkoupilo město Třebíč pro sociální bydlení a vytvořilo v něm tři minibyty, či spíš útulny, z nichž se na toaletu chodilo po příkrých schodech do suterénu. Této proměně patrně padlo za oběť všechno, na čem mohli dnešní historikové konkrétně stavět.
Kunětická hora otevře Jurkovičovu část
„Kolem celého větrníku byl nejspíš i ochoz, z něhož bylo možné se dostat k lopatkám, které se potahovaly plátnem,“ prozradila vedoucí třebíčské kultury, která bude provoz mlýna zajišťovat, Jaromíra Hanáčková. Starosta přiznal, že město o doplnění ochozu velmi stálo. „Bohužel, ani v tomto ohledu se nezjistilo nic hmatatelného, co by přesvědčilo památkáře,“ posteskl si.
Pracuje se na expozici
Koneckonců i samotná podoba lopatek (mají 18,5 metru v průměru, mlýn je vysoký 15 metrů) je jen výsledkem odborného odhadu. Třebíčští na něm úzce spolupracovali s předsedou sekce větrných mlýnů při Technickém muzeu v Brně Janem Doubkem.
„Předešlé lopatky, či spíš lopatičky, se na mlýn instalovaly v roce 1977 při oslavách 700 let od založení města. Poháněl je motor, ale fungovalo to jen krátce,“ popsal starosta Pacal.
Současné technické řešení využívá novou technologii, ale skloubenou se dřevem. Při chodu tak mlýn nenechává o poctivém materiálu nikoho na pochybách. Na druhou stranu ho ale není možné nechat napospas větru, těžké kolo by bylo obtížné zastavit.
Použití dřeva zároveň nese povinnost uvádět mlýn pravidelně do chodu. A to nejen pro potěšení veřejnosti. „Kdyby se to nechalo stát, na jedné straně by dřevo zvlhlo, na opačné by bylo vysušené,“ upozornila Jaromíra Hanáčková.
V těchto týdnech se pilně pracuje na expozici. Ta by měla v prvním nadzemním podlaží připomínat koželuhy a osvětlit původní funkci technické památky, ve druhém připomenout sociální bydlení. Zúčastnění doufají, že se mlýn podaří vybavit expozicemi do konce června.
Kladrubský klášter prochází proměnou
| Turistická navigace zdarma |
|---|
| Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu. |