Hlavní obsah
Malebný výhled na Hardegg z jedné z vyhlídek. Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Unikátní přírodou na česko-rakouských hranicích až k hradu s ptačím sarkofágem

Nádherná a vzácná příroda, k tomu zámek, hrad a malebné výhledy. Zveme vás na výlet Národním parkem Podyjí, během kterého zavítáme také do sousedního Rakouska.

Malebný výhled na Hardegg z jedné z vyhlídek. Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Unikátní přírodou na česko-rakouských hranicích až k hradu s ptačím sarkofágem

Naši túru začínáme v krásném městečku Vranov nad Dyjí, které je vstupní bránou do Podyjí ze západní strany. Najdete tam nejen stejnojmenný zámek, ale také kostel Nanebevzetí Panny Marie, rotundu ze 13. století, přehradu, šibeniční vrch a všudypřítomné jiřičky obecné.

Zámek se tyčí na skalnatém ostrohu nad řekou Dyje. Na místě budoucího zámku stál jako první v 11. století obranný, asi dřevěný hrad, který byl vybaven příkopem a valy. Ve 14. století hrad patřil králi, který ho pak směnil s Jindřichem z Lipé. Následně se tam střídali různí majitelé, poškodili jej Švédové a dílo zkázy pak v 17. století téměř dokonal požár.

Po něm začala výstavba barokního zámku, jehož ústředním bodem se stal oválný sál předků. Vídeňský sochař Tobiáš Kracker tam umístil sochy předních Althannů, kteří se stali ústředním motivem sálu. Zajímavostí je také barokní kaple Nejsvětější Trojice s podzemní althannskou hrobkou, která byla postavena na konci 17. století.

Barokní kaple Nejsvětější Trojice.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Návštěvníkům dnes zámek nabízí dva prohlídkové okruhy. První reprezentační zavede turisty do budoáru, dámské ložnice nebo třeba do koupelny, kde lidé mohou zhlédnout luxusní vanu, která vybízí k osvěžující koupeli. Podívat se mohou také na terasu.

Prohlídka pak pokračuje do salonu, jídelny, a především do monumentálního sálu předků. Oválný architektonický skvost omámí každého návštěvníka svým prostorem, výzdobou, velikostí, ale i světlem nebo sochami.

Vana na zámku vybízí k osvěžení.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Druhý okruh provede zařízenými pokoji polských majitelů zámku z 19. století. Například si lidé projdou empírovou ložnici, pracovnu, salon, zednářský pokoj Stanislava z Mniszku či čítárnu nebo knihovnu. Prohlídka končí v kapli.

Během naší návštěvy byl zámek v západní části rekonstruován spolu s věží, která zatím nebyla přístupná. Malebný je rozhled z hradu do Podyjí na město a zelené lesy.

Výhled z hradu na městečko.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Při odchodu ze zámku se lze občerstvit v bistru a pak hurá do městečka směrem k řece. Od rozcestníku následně vyrazíme po červené značce mezi domy a chaty. Než dojdeme k hranici národního parku, chvíli to zabere. Zato máme hezký výhled na zámek i na řeku, která se díky svému strukturovanému dnu vlní a šumí jako správná horská říčka.

Zámek Vranov na Dyjí s řekou.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Lesem na hranice

Řeka nás provází také při prvních krocích v NP Podyjí. Zanedlouho však opouštíme les a s příchodem na louky sledujeme kvetoucí pásy lučních květin, které patří do výzkumu národního parku. Zjišťují zde rozdíly mezi pokosenými a nepokosenými částmi. Vliv na biodiverzitu, biotop nebo množství vyprodukovaných semen.

Rozdíl je patrný na první pohled. Zatímco v kvetoucích pásech je živo, na posekané louce už to tak veselé není. Zdejší louky jsou navíc podmáčené s menšími mokřady, kde by se měl vyskytovat například čolek. Kdysi tudy totiž tekla řeka, než meandr zcela zanikl. Mimo značené cesty se tady však chodit nesmí, protože jsme v první zóně národního parku, kde je unikátní příroda.

Majestátní sál předků.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Za moment jsme ovšem zpátky v lese a navíc v kopci, který je sakra dlouhý. Naštěstí další cesta již není tak trnitá a listnatý les nás zavede až na vyhlídku Obelisk nad Ledovými slujemi. Obelisk zde byl postaven v roce 1860 a o 30 let později vznikla také první turistická stezka Podyjím.

O kus dál jsou pak pseudokrasové jeskyně Ledové sluje, které vznikly vodní erozí. V jeskyních by se mělo vyskytovat až 17 druhů netopýrů.

Hardeggská vyhlídka na město a hrad.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Jasně zelenými duby a habry míříme po tzv. pašerácké stezce, kterou kdysi využívali podnikavci k různým nekalým činnostem, až pod obec Čížov. Určitě doporučujeme její návštěvu, kde je hned na okraji návštěvnické centrum NP Podyjí, kde si nakoupíte suvenýry a dozvíte se něco o národním parku. Navíc si můžete prohlédnout opevnění se strážní věží, které sloužilo za minulého režimu.

Exteriér hradu Hardegg byl poměrně zarostlý.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Naše cesta však pokračuje po modré směrem ke státní hranici. Než k ní dorazíme, musíme na bezkonkurenční vyhlídku. Říká se jí Hardeggská a kouká se z ní na zříceninu hradu u našich sousedů, řeku Dyji a městečko. Odtud je to už kousek na státní hranici, kde je bývalý strážní dům sloužící jako informační středisko s výstavou o železné oponě. Po přeběhnutí mostu jsme v rakouském městě Hardegg a jako první nás uvítá občerstvení.

Většina Čechů pak pokračuje na zříceninu hradu tyčící se nad městem. Což nám potvrdila také pokladní, která k našemu překvapení hovořila česky. Platit korunami však nebylo možné, ale platební karty přijímají.

Natáčení na hradě

Hrad byl postaven ve 12. století, prvními majiteli byla hrabata von Plain und Hardegg. Postaven byl palác, věž a kaple. V 15. století hrad patřil mimo jiné Habsburkům. Chátrat začal po třicetileté válce a dospělo to až do fáze, kdy obyvatelé směli hrad rozebírat a materiál používat pro výstavbu domů. Až s příchodem 19. století přistoupil kníže Khevenhullerk k rekonstrukci hradu. Dnes patří hrad rodině Pilati z Thassulu.

Kaple hradu Hardegg.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Hardegg vypadá z vnějšku majestátně, avšak při procházení už to tak znatelné není. Možná to při naší návštěvě bylo zanedbanou údržbou, například přerostlou trávou, ve které byly vyšlapané cesty. Zříceninu si prochází každý sám, přičemž na mnoha místech je český text. Asi nejzajímavější je návštěva kaple nebo sálu s fotografiemi a různými artefakty.

Do věže se bohužel dostat nelze, zato je tam album z natáčení seriálu České televize Labyrint. Natáčelo se ve sklepě a v kryptě – epizoda s ukrytými oběťmi tajemného mstitele. Štáb například musel plynovým dělem vytápět východní věž a rytířský sál.

Vstupné do hradu je 7,5 eura (asi 200 Kč.)

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Výhled z hradu je pouze z oken, i ten ale stojí za to. Na hradě nebyly žádné lavičky, aby turista mohl posvačit, ani popis jednotlivých částí hradu, a proto celkový dojem nebyl příliš dobrý.

Zpáteční cesta vede sklepením, kde je ukryt dřevěný sarkofág Ptačí poslání ve tvaru ptačí lebky. V sarkofágu mají spočinout ostatky umělce a sochaře Lubo Kristka, který má v Podyjí filozofickou trasu po svých sochách.

Sarkofág Ptačí poslání.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Jsme teprve v polovině výletu, a tak je třeba vyrazit na túru po rakouské zelené značce, jež vede někam nad hrad. Po cestě jsme narazili na dvě vyhlídky na Hardegg, které byly opravdu jedinečné.

Výlet pak pokračoval Národním parkem Thayatal, jenž navazuje na náš národní park a chrání hodnotnou geomorfologii a biodiverzitu oblasti obklopující řeku Dyji. Národní park opouštíme až u města Felling, od kterého si to namíříme přímo na státní hranici. Zaujme nás nejen větší množství posedů, ale také mozaikovité pole střídající různé plodiny, než je tomu na české straně. Srovnání nabízí pohled přímo od hraniční čáry, kde je rozdíl dobře patrný. Rakušanům však chybí více remízků a mezí.

Modrá značka vede už v ČR alejí ovocných dřevin a lesem až na okraj Vranova nad Dyjí, kde nás vítá další z mnoha bunkrů a vznikající lanové centrum, od něhož je to už jen pár stovek metrů k zámku. Náročný výlet zabral přibližně 25 kilometrů středně těžkým terénem, zato s mnoha zajímavostmi. Vlastně je jednalo o mezinárodní výlet.

Výlet najdete na Mapy.cz. Nebo si můžete jedním kliknutím do mapy naplánovat vlastní.
Turistická navigace zdarma
Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků