Hlavní obsah

S kamerou na cestách: Romantický zámek Stránov zve k návštěvě i v zimě

Novinky, Miroslav Šára

Zámecká věž je vidět už z dálky. Její zahrocená silueta ční nad zalesněným vrchem i nad obcí Jizerní Vtelno. A vlastně nejen nad ní. Zámek Stránov totiž právě pozorujeme od sousedů, z Krnska.

Foto: Miroslav Šára, Novinky

Zámek Stránov

Článek

Stojíme tak na konci poměrně dlouhého údolí, jímž protéká Strenický potok. Zámek Stránov, hlavní cíl této cesty, je přesně na opačné straně. V Krnsku jsme se nezastavili pouze kvůli tomuto pohledu, ani proto, že při cestě od dálnice a Bezděčína nelze Krnsko minout (leží zhruba sedm kilometrů od Mladé Boleslavi).

Údolí tu překračuje naprosto nepřehlédnutelná stavba. Tou je železobetonový železniční viadukt, jeden z největších v Čechách. Most je dlouhý 152 metrů, vysoký 27 metrů. Původní viadukt byl zprovozněn v roce 1864. O dva roky později, za prusko-rakouské války, byl poškozen. Dnešní stavba pochází z roku 1924 (jejím autorem byl profesor Stanislav Bechyně).

Ale teď již vzhůru k zámku. Romantický vzhled získal při novorenesanční přestavbě na konci 19. století, přesněji v letech 1890 až 1894, ale historii má pochopitelně mnohem delší.

Proti proudu času

Barokní podobu měl objekt zhruba od poloviny 18. století – v té době (roku 1767) byl postaven v předzámčí kostel sv. Václava, který tu návštěvníky mířící do objektu vítá dodnes. Pokud budeme pokračovat v cestě proti proudu času, zastavíme se na přelomu 16. a 17. století. Tehdy se tu poprvé objevil zámek v renesanční podobě – ta vystřídala předchozí hradní objekt. Gotický hrad z poloviny 15. století ale nebyl první stavbou, nejprve na dnešním místě zámku stála dřevěná tvrz.

Z majitelů ve stručnosti zmiňme rody Berků z Dubé, Biberštejny, Slavaty, pány z Lisova (Rudolf Adam z Lisova měl za manželku Alžbětu Lidmilu, pravnučku astronoma Tycha Braha, a měli spolu 15 dětí) – přičemž směřujeme k roku 1917. V tom roce zámek koupil ředitel (později prezident) Škodových závodů Josef Šimonek, který byl za zásluhy o rozvoj průmyslu povýšen do baronského stavu. Jeho syn František s rodinou na Stránově žil až do znárodnění v roce 1950.

Šimonkům se zámek vrátil v roce 2003 a již o rok později byl – poprvé ve své historii – zpřístupněn veřejnosti. Tak se pojďme za doprovodu správce Petra Raskena Chaloupky po zámku porozhlédnout.

Stránov AVideo: Novinky

„Nenechte se zmást otevírací dobou - pokud je kastelán na zámku, je otevřeno! Stačí zkusit zazvonit,“ upozorňují webové stránky zámku a správce sdělení potvrzuje. Pro úplnost: oficiální otevírací doba v zimním období je od 10 do 16 hodin, o víkendech od 10 do 17 hodin, zavíracím dnem je pondělí.

Stránov, jehož majiteli mj. patří i turisticky známější zámek Houska na Kokořínsku, zažívá částečné úpravy a opravy exteriérů i interiérů, ale i tak má návštěvníkům co nabídnout (a to se sem ze sedmi set kusů zámeckého mobiliáře původním majitelům vrátilo jen čtyřicet).

Mj. nabízí pohled na zbytky značně diskutabilního dřívějšího využití – zámek sloužil i jako dětský domov a na pár místech jsou ještě vidět zbytky po umývárnách a sociálních zařízeních v centru některých pokojů.

Cesta kromě toho vede gotickou vstupní branou, gotickou kaplí („Občas se zde odehrávají svatební obřady,“ informuje správce Chaloupka.) a místnostmi se sbírkovými předměty. K vidění tu jsou staré motocykly značky Jawa a ČZ, ale také rozsáhlý soubor starých dětských kočárků – ty nejstarší pocházejí z konce 19. století.

Krásný je zde pohled na renesanční arkády (i procházka po nich) a zapomenout nelze na výstup na vyhlídkový ochoz věže. Za dobrého počasí je vidět na Bezděz, Jizerské hory, snad i Krkonoše, při silně mlžném počasí v polovině ledna byl výhled kratší. Ale ani ten nepostrádal půvab. Protože již jen vyhlídka na zámek z takřka ptačí perspektivy je záležitostí potěšující. A což teprve na kostel sv. Václava, několik okolních domů, na natažené ruce mokrých stromů a v dálce na mohutný viadukt střežící vstup do údolí. Doporučuji osobně prověřit.

Neméně půvabné i romantické jsou pohledy na zámek zdola, při obchůzce v jeho bezprostřední blízkosti. I v sychravém, zdánlivě bezbarvém dni se zámek zdá být hostitelem majestátním, až úchvatných. Nedivím se filmařům, že zde již několikrát natáčeli. Například detektivní příběh Záhada modrého pokoje (první českou zvukovou detektivku), pohádky O svatební krajce, Začarovaná láska, Princezna Zívalka či televizní film Vánoční příběh a další.

Stránov BVideo: Novinky

PŘÍŠTĚ zůstaneme na Mladoboleslavsku a vydáme se do tamní metropole. V Mladé Boleslavi nás budou zajímat architektonické památky v centru města. Zejména se ale zaměříme na hrad, který návštěvníkům nabízí velice bohaté i přitažlivé expozice mladoboleslavského muzea.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám