Hlavní obsah

Putování nedotčenou magickou přírodou po jezerech a rašeliništích Šumavy

Novinky, Jolanda Pilařová

Když se poslední dobou mluví o Šumavě, pak jenom v souvislosti s přetahovanou mezi stoupenci různého přístupu k řešení kůrovcové kalamity. My ale vaši pozornost chceme upoutat jiným směrem. Neboť Národní park Šumava, to jsou vedle lesních porostů především rašeliniště, ledovcová jezera, vzácné rostliny i zvířata.

Článek

Národní park Šumava byl vyhlášen v roce 1991 a se svými 690 km2 je největším parkem v ČR. Tvoří jej přes 100 km dlouhý pás chráněné přírody, který se táhne podél hranice s Německem i Rakouskem. Připomeneme vám několik zajímavých míst.

S televizní kamerou jsme se toulali Vltavským luhem. Je to zajímavá část území, která se na první pohled liší od zbytku Šumavy. Jde o záplavové území na horním toku Vltavy, které je ze dvou třetin tvořeno rašeliništi, ale jsou zde i četná odstavená říční ramena meandrující ve velmi zprohýbaných smyčkách.

Další biotopy tvoří pestré poříční louky, rašelinné březiny a podmáčené lesy, které mají jako celek převážně severský charakter. Jako byste vzali říční nivu ze Skandinávie a posadili ji do střední Evropy. Tůně podobně jako vrchovištní jezírka vytvářejí vhodné podmínky pro výskyt masožravých rostlin.

Smutně poetický název má lokalita Mrtvý luh. Vypadá jako běžná horská louka porostlá borovicemi. Stačí se ale na chvilku zastavit a už se člověk pomalu propadá. Jde totiž o největší rašeliniště v Čechách, které bývá často zobrazováno s hustým mlhavým závojem. S rozlohou 300 ha a mocností rašeliny až osm metrů do hloubky je to na středoevropské poměry úctyhodná plocha.

Poslední doba ledová zanechala na Šumavě spoustu zajímavých glaciálních reliktů, především ledovcových jezer. Na české i bavorské straně vzniklo působením původních ledovců osm takových vodních ploch.

Nejzelenějším je Plešné jezero, které leží ve výšce necelých 1100 metrů a má hloubku kolem 18 metrů. Jeho charakteristickou barvu způsobují zelené vláknité řasy a sinice. Pro milovníky přírody tudy prochází Stifterova stezka, zážitková trasa, která návštěvníkům parku ukazuje, jak se v těchto místech vyvíjí koloběh přírody a lesního ekosystému.

Přitažlivým úsekem je Trojmezenská hornatina, která zahrnuje Třístoličník, Plechý, Smrčinu a Plešné jezero. Na protějších kopcích je hranice národního parku, kde se vyskytují vzácná zvířata, mezi jinými i tetřev nebo rys ostrovid. Ochranáři Správy národního parku sledují výskyt této plaché šelmy prostřednictvím moderní techniky.

K takovým patří fotopasti umístěné na méně frekventovaných pěšinkách v lese na české i německé straně. Fotoaparát ve speciální ochranné krabici zaznamená každé zvíře, které se pohybuje v jeho blízkosti. Bohužel bývají tato zařízení přitažlivá pro různé nenechavce. Za dva roky intenzivního monitoringu se na české straně Šumavy ztratilo 25 fotopastí a na německé jenom jedna…

V místech výskytu jsou instalovány také lapače, na kterých se zachycují kousky srsti. Z jednotlivých chlupů lze získat DNA zvířete a dovědět se víc o jeho genetice.

Magickou atmosféru Šumavy v daleko podrobnějším záběru zprostředkuje další z vydání televizního cyklu Návraty k divočině. Tomáš Kočko vás k němu pozve 16. 9. 2011 na ČT2 v 17.50 hodin. Připravili dramaturg Jaromír Šlosar, kameraman Krunoslav Keteleš a režisér Marcel Petrov. Stránky pořadu najdete zde.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám